Masarykova univerzita v Brně, útvar pro výstavbu univerzitního kampusu Bohunice
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informace pro Akademický senát MU č. 4/2003 o stavu projektu „Univerzitní kampus Bohunice“ |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Na základě podrobné zprávy Jiřího Richtera, výkonného ředitele pro výstavbu UKB, určené vedení MU, dne 30. září 2003 zpracoval pro Akademický senát MU Jan Slovák.
Předkládá: Jan Slovák - zmocněnec rektora pro Program 233 330 Zpráva o stavu projektu „Univerzitní kampus Bohunice“ k 30. 9. 2003
1. Zadání projektu Zadání projektu se v posledním čtvrtletí nezměnilo – zůstává v platnosti zadání projektu schválené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. K 18.8.2003 byla zpracována 2. revize dokumentace projektu z ledna 2003 aktualizující informace požadované podmínkami registrace akce.
2. Informace o stavu přípravy projektu Projektová příprava Projektová příprava byla v srpnu a září 2003 vedena na dvou hlavních frontách – zpracování dokumentace pro stavební povolení integrovaných laboratoří biomedicinských technologií (ILBIT) jako zahajovací etapy výstavby a příprava dokumentace pro územní rozhodnutí celého kampusu. Rozhodnutí o umístění stavby ILBIT vydané stavebním úřadem dne 18. července 2003 nabylo právní moci dne 13. srpna 2003. Práce na projektové dokumentaci pro stavební povolení proběhly v souladu s řídícím harmonogramem projektu včetně průběžných konzultací dokumentace s uživateli. Dokumentace pro stavební povolení ILBIT byla generálním projektantem (A PLUS, a. s., Brno) předložena dne 15. září 2003 k závěrečnému projednání, v současné době probíhá připomínkové řízení a úprava dokumentace podle jeho výsledků. Žádost o stavební povolení ILBIT byla podána k 30.9.2003. Bez zbytečného odkladu budou zahájeny rovněž práce na přípravě prováděcích projektů stavby ILBIT. Pokračovaly rovněž intenzivní práce na dokumentaci pro územní rozhodnutí zbývajících částí školské části kampusu, pro které byl zvolen název „Akademický výukový a výzkumný areál“, ve zkratce AVVA. Na základě aktualizovaného stavebního program UKB z června 2003 zpracoval generální projektant koncepci areálu a návrh situování jednotlivých objektů, který byl opakovaně konzultován s uživateli. Významným přínosem těchto prací je změna umístění sportovní haly budované jako součást školské části UKB, kterou se podařilo lokalizovat z hlediska jejích vazeb na ostatní části kampusu výhodněji než v původních záměrech. Kompaktnější územně technické řešení areálu přispěje rovněž k úspoře investičních nákladů projektu. Možnou nevýhodou nově navrhovaného řešení je potřeba přemístění územní rezervy pro budoucí rozvoj kampusu – původní rezerva pro dodatečnou výstavbu jednoho pavilonu v prostoru východně od ulice Netroufalky a severně od ulice Kamenice není v novém uspořádání kampusu k dispozici, další možnosti budoucího rozvoje kampusu jsou v jednání. Je možné je orientovat do prostoru uvažovaného Medical Parku. Přes tuto nevýhodu doporučuje výkonný ředitel pro výstavbu UKB nově řešení navržené generálním projektantem akceptovat – přínosy ze začlenění sportovní haly do školské části kampusu podle jeho názoru převažují nad spekulativními úvahami o budoucím časové neurčeném rozvoji kampusu. Navíc flexibilnost konstrukčního řešení kampusu umožňuje v případě budoucí potřeby rozšíření kampusu přenést do nových budov univerzity v Medical Parku provozy odpovídající předpokládanému vědecko výzkumnému a výrobnímu charakteru Medical Parku a uvolněných prostor ve školské části kampusu využít k činnostem s těsnějšími vazbami na další objekty školské části kampusu. V rámci prací na územně technickém řešení areálu je v současné době řešen i požadavek generálního projektanta na úpravy dispozičních požadavků a velikosti ploch stavebního programu (přemístění vhodných místností do suterénů, optimalizace velikosti místností) s cílem dosáhnout co nejvyššího „provzdušnění“ areálu v úrovni prvního nadzemního podlaží. Úpravy budou alespoň zčásti kompenzovat rozšíření stavebního programu z června 2003. Dokončení dokumentace pro územní rozhodnutí AVVA a podání návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby se předpokládá k 10.12.2003. Uvolnění staveniště Po úspěšné likvidaci pozůstatků zařízení staveniště z doby výstavby Fakultní nemocnice (jejich vlastníci objekty na základě dohody s MU opustili a zbourali již na jaře tohoto roku) došlo k vážným komplikacím v přípravě demolic zbývajících objektů nacházejících se na staveništi kampusu v prostoru jižně od ulice Kamenice, část těchto objektů je přitom na staveništi ILBIT a brání jeho výstavbě. Jedná se o objekty bývalého zařízení staveniště pro výstavbu nemocnice Bohunice, které se staly majetkem státu spravovaným Fakultní nemocnicí Brno. Objekty jsou s výjimkou skladovacích hal určených k přemístění ve velmi špatném technickém stavu a Fakultní nemocnice Brno je již nevyužívá. Po projednání ve Správní radě MU byla podepsána darovací smlouva, kterou Fakultní nemocnice Brno dotčené objekty bezplatně převádí na Masarykovu univerzitu. Vzhledem k tomu, že smlouvou je darován státní majetek, podléhá smlouva schválení Ministerstvem financí. Ministerstvo financí žádosti Ministerstva zdravotnictví z 26.6.2003 nevyhovělo a dne 22. srpna 2003 si vyžádalo u MZdr doplňující informace. Část dodatečně požadovaných dokumentů pomohla obstarat Masarykova univerzita, zbývající část podkladů byla zpracována Fakultní nemocnicí Brno a byla již předána Ministerstvu zdravotnictví k dalšímu řízení. Převod objektů Fakultní nemocnice Brno do majetku Masarykovy univerzity zůstává kritickým předpokladem pro zahájení výstavby ILBIT. Pozemky pro výstavbu Pokračuje řízení u Pozemkového fondu o převodu pozemků vlastněných státem a spravovaných Pozemkovým fondem na Masarykovu univerzitu a příprava podkladů pro převod pozemků, u kterých bylo v průběhu přípravy UKB zjištěno, že jsou historickým majetkem jedné z nynějších městských částí. Pokračovaly práce na řešení restitučních nároků k pozemkům na staveništi kampusu. Dohoda, kterou se restituentka (manželka pana Pavla Kohna) vzdala svých restitučních nároků, je v současné době schvalována opatrovnickým soudem. U druhé skupiny potenciálních restituentů lze z vývoje řešení jiných restitučních sporů oprávněně soudit, že jejich požadavky nebudou uznány za oprávněné. Pokračovaly také práce na přípravě převodu přístupové komunikace k vrátnici Fakultní nemocnice Brno a komunikací souvisících na město Brno. Potřebné geometrické plány byly zpracovány, schváleny Katastrálním úřadem a Stavebním úřadem, město Brno však podmínilo převod splněním dalších požadavků (stavební úpravy předávaných komunikací a chodníků). Ve vztahu k probíhající a připravované stavební činnosti je splnění těchto podmínek značně náročné a Masarykova univerzita v této souvislosti zvažuje odklad převodu až na dobu po dokončení hlavních stavebních prací. Masarykova univerzita v průběhu letošního roku opakovaně projevila zájem o získání pozemku na západní hranici staveniště sportovního areálu UKB. Důvodem byla snaha umožnit výhodnější územně technické řešení komplexu sportovní haly MU a atletické haly (jiný investor). Po přemístění sportovní haly MU do prostoru východně od ulice Netroufalky lze atletickou halu dimenzovat v souladu s doporučením FSS i bez využití uvedeného pozemku. Shodou okolností právě v okamžiku, kdy došlo ke změně řešení UKB umožňující takový postup, nabídla ČKA Masarykově univerzitě uvolnění pozemku (zrušení svých zástavních práv) za cca 8 mil. Kč. Pro získání pozemku do vlastnictví MU by kromě vyrovnání s ČKA a vyrovnání s dalším subjektem majícím zástavní právo k danému pozemku bylo nezbytné dosáhnout převodu pozemku z vlastnictví státu. Řídící komise po obšírné diskusi dospěla k závěru, že je pro Masarykovu univerzitu výhodné pozemek získat i za cenu odkoupení pohledávek, na něž je zástavní právo k pozemku vázáno, neboť jeho vlastnictví umožní univerzitě získat (ať přímo nebo směnou tohoto pozemku za jiný v rámci kampusu tolik potřebnou rezervu pro případný další rozvoj kampusu. Řídící komise doporučila vedení univerzity dát souhlas se zahájením jednání s ČKA a Pozemkovým fondem o podmínkách převodu. Napojení staveniště na inženýrské sítě Jako součást přípravy ILBIT byly úspěšně projednány podmínky napojení prvních čtyř pavilonů na inženýrské sítě, konkrétní smlouvy budou v souladu se stavebním zákonem uzavřeny v souběhu s přípravou dokumentace pro stavební povolení a realizací stavby. V rámci prací na dokumentaci pro územní rozhodnutí AVVA pokračovala příprava technické infrastruktury kampusu. Na základě průzkumů a hydrometeorologických měření provedených na jaře a v létě tohoto roku byly jednoznačně vymezeny technické podmínky pro odvedení dešťových a odpadních vod z areálu – podmiňující investicí je zkapacitnění kanalizační shybky Riviéra a odlehčovací komory v její blízkosti. Byla potvrzena možnost napojení kampusu na stávající vodovodní a plynárenskou soustavu bez významnějších doprovodných investic. Probíhají jednání o připojení na elektrizační soustavu. V závěrečné fázi jsou práce na koncepci dopravního řešení kampusu, jejichž výsledkem bude návrh dopravních investic v rámci projektu. Zásady postupu prací a koordinace technické infrastruktury byly projednány s Magistrátem města Brna s tím, že podrobné informace budou vedoucím pracovníkům zainteresovaných útvarů magistrátu podány na společném jednání počátkem října. Na toto jednání naváže diskuse mezi Magistrátem města Brna a Masarykovou univerzitou o optimálním využití příspěvku města Brna (300 mil. Kč) na financování technické infrastruktury, která se po dokončení stane majetkem města (vodovod, kanalizace, veřejné komunikace, veřejné osvětlení) a postupu uvolňování těchto finančních zdrojů. Příprava souvisících investic Vlastník rozhodujících pozemků pro výstavbu souvisících investic (ubytovací zařízení, sportovní zařízení, Medical Park) společnost CD XXI pokračuje v intenzivních jednáních s potenciálními investory těchto zařízení. Přes značný zájem řady investorů nedospěla jednání ke konkrétním závěrům. V případě kolejí je zřejmě jedním z důvodů nevyjasněnost budoucí koncepce státní podpory studentského ubytování a z toho vyplývající rizika při investování do těchto zařízení, v ostatních případech vážou potenciální investoři přípravu konkrétních záměrů na zahájení výstavby UKB jako klíčové investice v oblasti a podmínku efektivnosti jejich investic. Bez ohledu na stav těchto jednání jsou investice technické infrastruktury připravovány s respektováním umístění a potřeb budoucích souvisících areálů.
3. Náklady projektu Předpokládané náklady projektu nebyly v uplynulém období měněny – platí i nadále údaje schválené rozhodnutím o registraci akce v informačním systému ISPROFIN (celkové investiční náklady akce 3 507,5 mil. Kč, neinvestiční náklady 197 mil. Kč). Financování projektu je řízeno finančním manažerem projektu Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Po uvolnění zdrojů ze státního rozpočtu včetně prostředků pocházejících z první tranše od Evropské investiční banky probíhá financování projektu plynule a bez problémů. Pracovní postupy přijaté k financování projektu finančním manažerem a Masarykovou univerzitou byly úspěšně ověřeny. Smlouvou o sdružení uzavřenou v roce 2002 se Magistrát města Brna zavázal poskytnout pro výstavbu Univerzitního kampusu Bohunice 300 mil. Kč, ze kterých bude financováno pořízení objektů technické infrastruktury, která se po dokončení výstavby stane majetkem města (veřejné komunikace, veřejné osvětlení, vodovody, kanalizace). V prosinci 2002 a únoru 2003 převedlo město pro tyto účely v souladu se smlouvou Masarykově univerzitě celkem 35 mil. Kč. Vzhledem ke stavu přípravy projektu nebylo možno uvedené prostředky v roce 2003 využít, dodatkem smlouvy z 11.7.2003 se proto MMB a MU dohodly na vrácení prostředků zpět na účet města Brna s tím, že čerpání finančních podílů města v původní celkové výši 300 mil. Bude v dalších letech bude upřesněna dalšími dodatky smlouvy v návaznosti na postup přípravy projektu. Masarykova univerzita v souladu s citovaným ujednáním prostředky Magistrátu města Brna vrátila.
4. Rozpočet projektu pro rok 2003 Investiční výdaje projektu v roce 2003 (bez MORFO III) byly předpokládány ve výši cca 148 mil. Kč, neinvestiční výdaje ve výši cca 8 mil. Kč. Uvažovaná skladba předpokládaných investičních nákladů byla následující:
Porovnání plánovaných nákladů s aktuálním odhadem nákladů za rok 2003 uvedeno v následující tabulce (v mil. Kč).
V roce 2003 (do 19.9.2003) byly na projekt UKB vynaloženy cca 4 mil. Kč, aktuální odhad nákladů stavby k 31.12.2003 činí 49 mil. Kč. Nejvýznamnější rozdíly očekávaného čerpání investičních nákladů oproti plánu z počátku roku 2003 měly následující příčiny:
5. Časový plán projektu Rozhodnutím o registraci akce v informačním systému je jako orientační termín ukončení akce stanoven prosinec 2006, jiné termíny nejsou v dokumentu uváděny. V srpnu 2003 byl účastníky projektu (investor, manažer projektu, generální projektant) dokončen a schválen řídící harmonogram projektu. Řídící harmonogram předpokládá předstihovou realizaci celkem čtyř pavilonů školské části UKB, která by umožnila ověření použitých technologií a stavebních postupů a minimalizaci problémů v hlavní části stavby. Pro předstihovou realizaci byly vybrány pavilony určené pro integrované laboratoře biomedicinských technologií (ILBIT). Masarykova univerzita, vědoma si návaznosti rekonstrukčních prací na stávajících objektech univerzity (podprogram 233 333) na dokončení a zprovoznění ILBIT, usiluje o přípravu této stavby tak, aby mohla být její výstavba zahájena a dílo zprovozněno co nejdříve. Řídící harmonogram projektu proto počítá u této stavby s řadou mimořádných postupů, zejména
Realizační fáze stavby ILBIT byla zahájena vydáním inzerátu v Obchodním věstníku i věstníku EU shodně dne 1.10.2003. Při úspěšném průběhu soutěže by měla být stavba zkolaudována a předána k užívání v období únor až duben 2005. Veškeré podklady pro inzerát kromě potřebných odsouhlasení Ministerstvem financí byly k dispozici v souladu s řídícím harmonogram o jeden měsíc dříve, MU však neměla možnost získat souhlas dříve. Tento problém byl podrobně diskutován na 3. kontrolním dnu ze strany MU, MŠMT i MF a v budoucnu by se neměl opakovat. Na výstavbu laboratoří naváže „modrá“ etapa stavby. Její věcný rozsah je kompromisem mezi snahou o co nejširší rozvinutí výstavby a dobou potřebnou pro přípravu dokumentace nezbytné k zahájení dané etapy. Cílem projektového týmu UKB je vytvořit předpoklady k jejímu plynulému pokračování v roce 2004. Ani v této etapě se investor nevyhne významným rizikům při jejím zadávání – včasné rozvinutí stavby je např. podmíněno předložením nabídek zpracovaných pouze na základě projektové dokumentace na stupni pro stavební řízení a ne původně uvažované dokumentaci na stupni realizačním, což může vést k dodatečným úpravám smluvních závazků dodavatelů. Je to však jediná cesta vytvářející předpoklady k dosažení stanovených cílů projektu. Objemově a věcně nejvýznamnější etapou je etapa „žlutá“ zahrnující převážnou část objektů. Zadání této etapy by mělo proběhnout již ve standardních podmínkách, byť ani v tomto případě nejsou v časovém plánu k dispozici významnější rezervy. Výstavba bude zakončena „zelenou“ etapou zahrnující kongresové centrum a sportovní halu, v dalším průběhu projektu bude ještě zváženo sloučení této etapy s etapou žlutou. Navrhované postupy a lhůty jsou zejména u stavby ILBIT krajně napjaté a extrémně náročné pro všechny účastníky včetně zainteresovaných ministerstev. Podle názoru projektového týmu UKB je však vhodnými organizačními opatřeními a s účinnou podporou vedení obou ministerstev možné vytvořit podmínky pro jejich dodržení. Postupy uvažované v řídícím harmonogramu projektu nejsou v žádném případě v rozporu s požadavky zákona o zadávání veřejných zakázek či s platnými předpisy pro financování. Organizační opatření podmiňující dodržení harmonogramu nejsou obcházením předpisů, ale vytvářením předpokladů k jejich naplnění ve zkrácených lhůtách. K tomu, aby bylo možno provést požadované úkony ve zkrácených lhůtách, navrhla Masarykova univerzita zejména následující opatření:
7. Nejvýznamnější úkoly v nadcházejícím období Pro úspěšný postup projektu je ve čtvrtém čtvrtletí nejdůležitější:
8. Ostatní akce – velké rekonstrukce V navazujících rekonstrukcích došlo k podstatnému pokroku:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jan Slovák, 2. října 2003 |