Co muselo být vyřešeno předem na univerzitě

Masarykova univerzita po neúspěšných snahách vystavět kampus před a po 2. světové válce na Kraví hoře, Žlutém kopci nebo v Táboře musela hledat lokalitu, která by ještě mohla splňovat podmínky rozvoje této vysoké školy.

Naděje opět svitla v šedesátých létech, kdy se začala intenzívně stavět nová Fakultní nemocnice v Bohunicích. Územní plán města Brna zahrnul do stejné lokality i kampus Masarykovy univerzity. Opět začaly intenzívní přípravy, které vyústily již tehdy do urbanisticko-architektonické soutěže zadané v roce 1976. Na výstavě modelů a soutěžních návrhů vystavených na sklonku roku 1976 v Technickém muzeu na Orlí ulici se mohli Brňané seznámit s navrhovaným řešením, které bylo situováno na 65 ha území, zahrnující prostor mezi ulicí Jihlavskou a hřebenem příměstských lesů nad Riviérou a mezi dnešním dálničním přivaděčem, tzv. Pražskou radiálou s celým údolím Kejbaly a lokalitou Červený vrch. Studie předpokládaly, že se do lokality Bohunice přestěhuje celá univerzita. Prohlížíme-li tehdejší modely kampusu, které uchovává Univerzitní archiv, musíme i s odstupem čtvrt století uznat, že řešení bylo velkorysé. Bohužel, touto soutěží skončila nejenom příprava, ale také realizace. Na dlouhých 20 roků byl záměr MU opět odložen do šuplíku a jedna až dvě generace ztratily naději.

V roce 1989 došlo k významným změnám, a to nejen ve státě, ale také v Brně a jednotlivých resortech. Univerzita se tehdy opět přihlásila ke slovu a v pohnutých měsících těsně po tzv. „sametové revoluci" uplatnila nároky, které jí byly dlouhá léta upírány, nebo administrativními zásahy v období mezi léty 1948 -1989 redukovány s citem humanitní vědy příliš nerozvíjet.

Úsilí prvního polistopadového vedení a od roku 1992 druhého vedení MU přineslo výsledky. Postupně došlo k navrácení historických objektů univerzitě a k získání nových objektů pro její rozvoj:

• Vojenská akademie vrátila budovu Právnické fakulty na Veveří ulici č. 20.

• Město Brno vrátilo Kounicův palác na Žerotínově náměstí č. 9.

• Univerzita prodala České spořitelně historický, ale nevyhovující objekt Cyrilometodějské záložny na Zelném trhu a ze získaných prostředků vybudovala novou budovu Ekonomicko-správní fakulty na ul. Lipová.

• Ve II. vlně privatizace získala univerzita z větší části bezúplatným převodem areál výzkumných ústavů na Botanické ulici č. 68a a přebudovala jej na moderní Fakultu informatiky.

• Vedle historické budovy Pedagogické fakulty na Poříčí byl dobudován nový moderní objekt rozšiřující kapacitu i vybavenost této fakulty.

• Z VUT byly bezúplatným převodem získány a následně rekonstruovány dva objekty na ul. Gorkého a Jaselské pro dočasné umístění nové Fakulty sociálních studií a perspektivně pro rozvoj Fakulty filozofické. - Byla zahájena dostavba knihovny na ulici Arna Nováka 1 pro Filozofickou fakultu a Fakultu Sociálních studií.

• Byly rekonstruovány objekty Lékařské fakulty na Komenského 2 a skleníky v Botanické zahradě na Kotlářské 2.

Řada dalších objektů byla opravena a rekonstruována, a to jak pro výuku, výzkum a vědu, tak pro koleje a menzy.

Proč to všechno připomínám? Připomínám to proto, že tím bylo učiněno prakticky vše, co si vedení univerzity vytklo za a 1 v nové rozvojové koncepci univerzity zpracované v roce 1992 a co bylo podmínkou k výstavbě UKB - Univerzitního kampusu Bohunice.

Dle této koncepce upustila MU od záměru převést mimo centrum města do lokality Bohunice celou univerzitu, ale díky navrácení a získání řady objektů v intravilánu města Brna bylo rozhodnuto kampus v Bohunicích redukovat a tím zrealističtit celkový záměr na jeho vybudování. V rozvojovém území Bohunice došlo ke snížení plochy na 35 ha s citem přesunout do této lokality účelně celou Lékařskou fakultu v návaznosti na již zde vybudovanou Fakultní nemocnici, část Přírodovědecké fakulty, a to zejména ty obory, které mohou úzce navazovat a spolupracovat s obory medicínskými. Díky potřebě univerzitních sportovišť, která tak velké škole bytostně scházejí, vybudovat zde univerzitní sportovní areál a na něj navázat dislokací nově se tvořící Fakulty tělovýchovy a sportu a vzhledem k množství studentů zde studujících vybudovat v této lokalitě potřebné zázemí ubytovacích, stravovacích a ostatních služeb a dále díky absenci a potřebě univerzitní botanické zahrady realizovat v lokalitě Bohunice dlouho plánovanou botanickou zahradu, a to vše řešit jako městskou čtvrť včetně infrastruktury městského typu s návazností na obchodní a podnikatelské aktivity, včetně technologického parku MEDIPOLIS.

Změna celkového rozvojového záměru v roce. 1992 byla racionálním vyústěním úvah i diskusí, jakým směrem se má Masarykova univerzita rozvíjet do roku 2005. Vedle dislokačních a redislokačních projektů a záměrů byl rovněž zvážen rozvoj univerzity co do počtu fakulta, ústavů, počtu pracovníků i studentů.

Stojíme-li dnes na sklonku roku 2000 a ohlížíme-li se za sebe do uplynulých 8 roků, můžeme s jistou dávkou uspokojení konstatovat, že se podařilo splnit takřka vše, co bylo podmínkou pro stabilizaci a vybavenost pracovišt' ve vnitřním městě. A před univerzitou stojí úkol nejnáročnější - dobudovat infrastrukturu školy právě vybudováním kampusu Bohunice.

To, že dnes vzpomínáme na léta 1992-2000 jako na roky přípravné, platí nejenom pro vyjmenované investiční, aktivizační, rekonstrukční a koncepční kroky v rámci stávajících a nově získaných areálů univerzity a fakult, ale platí to i pro přípravu vlastní výstavby kampusu Bohunice.

Co muselo být vyřešeno předem pro kampus Bohunice

Od záměru k realizaci vede vždy dlouhá a trnitá cesta. Je-li záměr velkorysý, přesahující běžné nebo zaběhané dimenze, mění se nejenom délka cesty a trnité mantinely, které ji lemují, ale cesta se klikatí, zatáčí a vrací a jenom nebývalý tah a úsilí těch, kteří tuto cestu nastoupili, vedou k vytčenému ci1i na jejím konci.

Nepochybuji o tom, že i předešlé generace pracovníků, rektorů a funkcionářů školy měly ten nejlepší úmysl dojít do cite v záměru vybudovat kampus. Nepodařilo se. Doufejme, že naše generace neskončí také jenom u vyhlášení výsledků urbanisticko-architektonické soutěže. Ostatně již ani nemůže. Situace v přípravě výstavby kampusu se od předešlých záměrů diametrálně liší. Ptáte se jak a čím?

V dalším se pokusím na tyto otázky podat odpověď.

Získání pozemků

Jednou ze základních podmínek pro jakoukoliv výstavbu je podmínka vlastnit potřebné pozemky. Vedení MU zahájilo cestu k získání 35 ha pozemků v lokalitě Bohunicích v roce 1993. Především byly projednány s městem Brnem i územním plánem výše uvedené redukce vymezeného území, které oněch potřebných 35 ha představuje. Uvedené území pak bylo účelně vloženo do územního plánu města Brna a záměry MU byly projednány s představiteli městských částí Bohunice a Lískovec, v jejichž katastrech se naše lokalita nalézá. Od samotného počátku úzce spolupracovalo vedení MU s ředitelstvím FN Brno a svoje společné úsilí přiblížit Lékařskou fakultu k Fakultní nemocnici v Bohunicích stvrdilo ve smlouvě o budoucí smlouvě na realizaci a spoluúčasti MU a FN. V průběhu dalších náročných jednání bylo prověřeno vlastnictví pozemků a případné právo k hospodaření s těmito pozemky. Výsledkem byla složitá situace, 20 ha pozemků vlastnil stát a právo hospodaření měla FN, 15 ha pozemků vlastnil Pozemkový fond ČR pro restituční účely, tj. nemohl je převést na Masarykovu univerzitu jako na státní instituci. Bylo nezbytné nalézt východisko. FN souhlasila s převodem pozemků na MU pouze za podmínek skutečné výstavby a navíc žádala dořešení složitých majetko-právních vztahů s městem Brnem dlouhodobě nedořešených. PF ČR nabídl dvě varianty řešení. Převod 15 ha pozemků na město Brno s tím, že město pro PF ČR zajistí jiných 15 ha pozemků ze svého majetku. Druhou variantou legislativně možnou byl tento transfer pozemků učinit přes privátní sektor dohodou se soukromým právním subjektem.

Nebudu v této stati dopodrobna rozepisovat nesčetná jednání, zákulisní tlaky a skutečnost, že cca 10 000 m2 pozemků v dané lokalitě bylo proti vůli univerzity odprodáno do soukromé sféry. Soustředím se na výsledné efekty, pro realizaci kampusu podstatné.

Město Brno učinilo gesto vůči FN Brno a tím i projektu výstavby kampusu. Vyřešilo majetko-právně převod obecní části areálu nemocnice v Bohunicích na stát a tím i FN. FN splnila svůj příslib a k 1. 1. 1999 převedla 20 ha pozemků do vlastnictví Masarykovy univerzity. PF ČR převedl 15 ha pozemků v dané lokalitě na soukromou společnost A plus, s. r. o. která po odmítnutí zastupitelstva města Brna řešit tuto pozemkovou transakci byla oslovena vedením MU. Současně MU a A plus uzavřely smlouvu o spolupráci, z níž vyplývá účel využití těchto pozemků, tj. výstavba kampusu. Tímto opatřením byl položen základ k realizaci kampusu. V žádné z předešlých etap se nikdy nepodařilo vyřešit problém vlastnictví pozemků. Tím se liší současná situace od předešlých neúspěšných pokusů. Pozemky na UKB MU byly zajištěny k 1. 1. 1999.

Předstihové stavby v lokalitě Bohunice

Záměr univerzity vybudovat kampus v Bohunicích se stal tématem, které se projednávalo na nejrůznějších grémiích a úrovních. Vždyt' od samotného počátku bylo zřejmé, že se jedná o několikamiliardovou investici a tudíž její schválení, financování, příprava a realizace přesáhne jakékoliv dosavadní zkušenosti i praxi, a to jak v úrovni univerzity, tak města a zejména Ministerstev školství a financí. Byly zpracovány stohy dokumentů, žádostí, zdůvodnění, propočtů, studií, dlouhodobých záměrů, vysvětlení i dopisů. Představitelé univerzity jednali na ministerstvech, v Parlamentu a jeho komisích, s poslanci i senátory, stejně jako s Magistrátem města Brna a jeho úředníky i komisemi. Cíl byl jediný. Přesvědčit všechny o účelnosti a nutnosti kampus realizovat. Do tohoto kvasu vstoupila jako Deus Machina zprvu zdánlivě okrajová zpráva. V lokalitě Bohunice, v těsném sousedství FN a našich pozemků rezervovaných pro UKB, v areálu MEDIPO, dříve Výzkumného ústavu zdravotnické techniky, je ohlášen bankrot organizace MEDIPO, s. r. o. Tato organizace ve snaze se zachránit nabídla vedení MU, že by byla ochotna se spojit s univerzitou jako jakýsi zárodek budoucího MEDIPOLIS. Vzpomínám si na jedno ze zimních odpolední v roce 1996, kdy jsme s tehdejším prorektorem Braveným odjížděli z jednání s představiteli MEDIPO, že jsem v autě nadhodil možnost uvažovat o získání areálu MEDIPO pro účely MU.

Od myšlenky k realizaci pak vedla rychlá cesta. Původním záměrem, který se stal základním argumentem pří získávání prostředků, bylo vybudování komplexu zdravotnicko-školských pracovišť v areálu MEDIPO, který jsme nazvali MORFOLOGICKÉ CENTRUM. Opět se nebudu zabývat mnoha peripetiemi a složitostmi procesu, který vyústil do současné situace, kdy se realizují dvě předstihové stavby UKB a omezím se na fakta.

Areál MEDIPO, který se skládá ze dvou staveb a pozemků, byl získán za 118 mil. Kč. V první fázi sloužil jako prozatímní dislokace pracovišť LF MU při rekonstrukci objektu na Komenského nám. 2. V roce 2000 byla zahájena a v roce 2001 bude dokončena I. etapa výstavby Morfologického centra LF a to Ústavu anatomie. V roce 2001 bude zahájena II. etapa - rekonstrukcí víceúčelové výškové budovy s cílem jejího dokončení v roce 2002. Ve stejném období, tj. v roce 2000, zahájila FN Brno dostavbu areálu FN v Bohunicích, a to Ústavu patologie, na níž se MU bude podílet vnitřním vybavením pro účely výuky. Tím byly zahájeny faktické kroky k přesunu Lékařské fakulty do rozvojové lokality Bohunice.

Spolupráce s městem Brnem

Skutečnost, že Masarykova univerzita je významným faktorem pro rozvoj i prestiž města Brna, stejně jako ostatní vysoké školy ve městě působící, je neoddiskutovatelným faktem. V posledních pěti létech si významu „svých" univerzit začalo mnohem intenzívněji všímat město i jeho představitelé. Je to dobrá zpráva jak pro univerzitu, tak i pro město. Vždyť neúspěch při rozvojových záměrech univerzity v minulých desetiletích byl velmi často způsoben majetkoprávními třenicemi, či nepochopením nutnosti úzké spolupráce mezi univerzitou a městem.

Poslední období je diametrálně odlišné. Dá se říci, že právě pochopením, co univerzity pro město znamenají a vyjádřením tohoto pochopení konkrétními činy se daří mnohé velkorysé záměry naplňovat. Do této kategorie úspěšné spolupráce spadá i příprava realizace univerzitního kampusu.

V předešlých kapitolách již byla řeč o významném přínosu města při získávání potřebných pozemků. V této kapitole mohu pokračovat dál v dokumentování konkrétních realizačních kroků. Město Brno vyslyšelo univerzitní argumenty a velmi pragmaticky posoudilo zájmy měst v inkriminované lokalitě budoucího UKB a uzavřelo s univerzitou v závěru roku 2000 smlouvu o sdružení finančních prostředků ve výši 300 mil. Kč na vybudování technické a dopravní infrastruktury kampusu. Je to počin, který působí i na resortní a vládní úroveň, kde je projednávána hlavní finanční zátěž pro realizaci kampusu. Lze konstatovat, že ve stejném období přislíbilo MŠMT potřebné prostředky důležité pro získání úvěru přípisem ministra, tj. 100-200 mil. Kč ročně, počínaje rokem 2002 s možností vzít úvěr na zrychlení realizace UKB.

Podaří-li se v roce 2001 intenzívně projektovat, je reálné zahájení výstavby v roce 2002 s cílem dokončení v roce 2006.