Věda a výzkum 
 

Prof. MUDr. Pavel Bravený, CSc.,  prorektor

Skutečnost, že výzkum je nedílnou součástí práce každého vysokoškolského učitele, se dostala do roviny motivačních tlaků. Letošní finanční příspěvek na tvůrčí činnost, odvozený z počtu centrálně evidovaných grantů v roce 1996, dosáhl významné úrovně (30% celkového příspěvku). Absence vědecké práce se na rozpočtu kterékoli fakulty již citelně projeví. V roce 1996 se také rozběhl významný program MŠMT "Posílení vědy na vysokých školách". Znamenal nemalou finanční injekci zejména investiční a mzdovou. Na MU bylo schváleno k finanční podpoře celkem pět projektů, na Přírodovědecké fakultě 4 a 1 na Lékařské. Z těchto prostředků již bylo možné jednak pořídit špičkové přístojové vybavení a jednak zaměstnat a dát perspektivu řadě mladých talentů. Zvlášť potěšitelně se rozvíjí několik laboratoří zaměřených na molekulární biologii.

Přesto není důvod k úplné spokojenosti. V intenzitě a úrovni výzkumu jsou na univerzitních pracovištích pořád ještě velké rozdíly. Ne všichni si připouštějí, že jejich obory mají většinou ve svém názvu tvar "logos" a že tedy mají vědu v popisu své práce. Nelze ovšem přehlédnout, že na oborech experimentálních, klinických, normotvorných a jazykovědných je charakter vědecké práce značně odlišný a obtížně souměřitelný. To je třeba mít na mysli při čtení srovnávacích tabulek v další části této kapitoly stejně jako nestejný počet vědecko-pedagogických pracovníků na fakultách.

(1) Profesorská a habilitační řízení  (1)

Vědecká rada univerzity se v roce 1996 sešla celkem šestkrát, aby projednala. návrhy fakult na jmenování profesorem. Celkem bylo Vědecké radě fakultami postoupeno 21 návrhů, z toho 3 nezískaly potřebný počet hlasů a řízení bylo ukončeno. Tabulky 1a, 1b ukazují počty úspěšných řízení, profesorských i habilitačních, příliš malý počet žen mezi uchazeči a dále skutečnost, že MU koná téměř třetinu těchto řízení pro pracovníky jiných institucí. Počet profesorských řízení je od roku 1993 již zcela stabilní (tab. 1c) a více méně odpovídá přirozenému úbytku profesorů odchody do důchodu. Stejně stabilní jsou počty nově habilitovaných pracovníků. 

Profesoři jmenovaní v roce 1996 :  

MU :

RNDr. Jan Gloser, CSc. -  PřF - fyziologie rostlin
MUDr. Roman Janisch, DrSc. -  LF - biologie   
MUDr. Martina Kukletová, CSc. -  stomatologie 
PhDr. Ivo Pospíšil, CSc. -  FF - ruská literatura   
PhDr. Rudolf Šrámek, CSc. -  PdF - český jazyk 
RNDr. Vladimír Vetterl, CSc. -  PřF - biofyzika   
MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. -  LF - vnitřní lékařství
RNDr. Jan Vřešťál, CSc. -  PřF - fyzikální chemie 

Ostatní : 

PhDr. Růžena Dostálová, CSc. -  důchodkyně, klasická filologie
RNDr. Anton Hejduk, DrSc. -  Trnavská univerzita, astrofyzika 
PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc. -  LF UK Praha, sociální psychologie
PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc. -  FF UK Praha, české a slovenské dějiny. 

Tab. 1a     Profesorská řízení

Tab. 1b       Habilitační řízení

Tab. 1c       Profesorská a habilitační řízení 

(2) Postgraduální studium

je již obecně chápáno nejen jako zvyšování kvalifikace, nýbrž jako pěstění vědecké budoucnosti univerzity. Počet studentů PGS se oproti roku 1995 sice tak nezvýšil (5.7% oproti 15% v předchozích letech), ale zato se potěšitelně skokem zvýšil podíl interních studentů (tab. 2b). V roce 1996 již činil 26%, především zásluhou Fakulty informatiky (79%) a Přírodovědecké fakulty (57%). Tab. 2a přináší kvantitativní přehled této formy studia na jednotlivých fakultách. Vcelku lze říct, že PGS na Masarykově univerzitě v uplynulém roce zaznamenalo kvalitativní růst.

(3) Granty

Získání grantů představuje hlavní zdroj materiálního zabezpečení výzkumu. Přivykáme spektru grantových agentur, učíme se psát přihlášky, hospodařit s prostředky a nezoufat nad zamítnutím. Víme, že granty jsou prostředkem k odbornému růstu i věhlasu jednotlivců a školy. 

Celkový počet grantů udělených vědeckým týmům MU v roce 1996 nepřevýšil zatím rekordní počet z roku 1995, ale předstihl jej objemem přidělených finančních prostředků. Stalo se tak zejména díky zmíněným pěti projektům programu "Posílení vědy na VŠ" a projektem "Superpočítačové centrum" na Ústavu výpočetní techniky. Tab. 3 sumarizuje počty grantů na jednotlivých fakultách (a ukazuje rozdíly). Tab. 4 znázorňuje vývoj v počtu přidělených grantů v letech 1992 - 1996 včetně objemu finančních prostředků.  

Do této části zprávy patří i zmínka o interních grantech, poskytnutých na rozvojové projekty MU z vlastních zdrojů. V roce 1996 si tři projekty vyžádaly vyšší částky:

Podpora ISSOM (doc. Dr. Z. Stránský) 150.000 Kč

Knihovnicko-informační centrum MU (Dr. M. Bartošek, ÚVT) 300.000 Kč

2 stipendia PGS - molek. biol. (doc. Dr. J. Relichová, PřF) 200.000 Kč 

Celkem bylo financováno 9 projektů ve výši 840.000 Kč

(4) Evaluace 

znamená kritický pohled do vlastních řad. Postupně je víc a víc chápán její význam a materiály již fakulty v rostoucí míře využívají k hodnocení vlastní práce. Evaluaci zajišťuje úsek vědy MU, přestože její rozsah daleko přesahuje zejména do oblasti pedagogické, zahraničních styků, personalistiky atd. V této kapitole si všimneme pouze údajů s vědeckou prací přímo spjatých, týkajících se odborných publikací a organizace vědy.

Tab. 2a   Postgraduální studium na MU (k 31. 10. 1996)  

Tab. 2b        Vývoj PGS 

Tab. 3a     Granty na MU v roce 1996

Tab. 3b       Granty 1996 - spoluřešitelé

Tab. 4a     Vývoj grantů 1992-1996

Pozn.: * vč. 2 podaných RMU

Tab. 4b       Vývoj finančních prostředků na granty MU (invest. a neinvest.) v letech 1992 - 1996