Počty a struktura studentů

Současný stav (1999/2000)

Plánované počty studentů na Masarykově univerzitě

Plánované počty studentů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity

Otevřený přístup na vysokou školu

Rozvoj doktorského studia

 Personální zajištění ÚCŽU

Dostupnost informačních zdrojů

Oblast převažujícího použití PC a pracovních stanic

Přístup studentů k počítačům na MU (červen 1999)

* u přepočtených PC je v učebnách zohledňován poměr využití těchto PC pro výuku a volný přístup

Od roku 1998 je budován vnitřní administrativní informační systém, který umožňuje pracovníkům i studentům přístup k uchovávaným datům i provádění jejich aktualizací, přebírá zabezpečení celouniversitního kreditového systému a plní řady nástrojů v oblasti VaV. Přístup k většině částí systému je realizován na bázi zabezpečených protokolů SSL a https. Od září 1999 je přidělována kanonická adresa v tomto systému každému studentu MU. Další budování a rozšiřování tohoto systému je jednou z hlavních priorit rozvoje administrativního zabezpečení, informační provázanosti a rozvoje kreditového systému na MU. Systém v části veřejně přístupných dat postupně převezme i řadu funkcí vnějšího informačního systému. Jeho rozvoj je významnou prioritou MU zaměřenou na zprůhlednění mechanismů v oblasti studijních programů, výzkumné produkce MU a administrativních procesů na MU obecně.

Rozvoj informační infrastruktury

Informační infrastruktura MU je významně závislá na návaznosti na akademickou metropolitní síť, která v současné době zahrnuje celkem 60 uzlů a 40 km optických kabelů. Počet vláken v kabelech se od původních 8 gradientních vláken zvýšil na 16 gradientních a 24 monovidových vláken. Tento počet se dodržuje při všech nových instalacích i při rekonstrukcích. MU je majitelem licence jak na budování této sítě, tak i na poskytování datových služeb. Přenosová rychlost v síti činí 10 Mbit/s, část uzlů již využívá přenosovou rychlost 155 Mbit/s. Používána je technologie Ethernet a ATM. Do počátku roku 1999 MU do  výstavby sítě a na nasazené technologie investovala částku ve výši cca 35 mil. Kč.

• Rektorát MU – Ústavní soud – JAMU
• Rektorát MU – Janáčkovo nám PřF – Antonínská (VUT)
• LF – CVIS VUT – FF
• PřF – Stavební fakulta VUT – Právnická fakulta – Rektorát VUT

V letech 2001—2002 předpokládáme vybudování zálohových tras na MZLU a LF Bohunice.

Uvažuje se o přechodu na nové technologie předpokládající použití páteřních přepínačů – ty umožňují vyšší přenosové rychlosti v technologii ATM (min. 622 Mb/s) a plnou kontrolu nad kvalitou služeb (QoS) pro jednotlivé třídy aplikací v síti MU. V delším horizontu (rok 2001 a další) po vyhodnocení testů plánujeme nasazení technologie IP over Sonet, příp. gigabitového Ethernetu a nasazení testovacích systémů pro zjišťování stálosti parametrů přenosové sítě.

Finanční náklady pro rok 2000:

• nové trasy: 3 500 tis. Kč,
• rekonstruované trasy 4 500 tis. Kč,
• rozvoj centrální techniky 2 500 tis. Kč,
• aplikace v medicíně 8 000 tis. Kč,
• záložní trasy MZLU a LF Bohunice 15 000 tis. Kč.

Cenové náklady v dalších letech se odhadují na 10 000 tis. Kč v každém roce.

7. Výzkum a vývoj na MU

Masarykova universita se profiluje jako tzv. výzkumná universita s výrazným a významným podílem vlastní výzkumné a vývojové činnosti na všech fakultách MU.

V oblasti výzkumu a vývoje je významným cílem zvyšovat podíl rozpočtových prostředků, se kterými MU operuje, a které jsou věnovány na výzkum a vývoj, zejména podíl prostředků nespecifického výzkumu, grantů a prostředků institucionální podpory výzkumu a vývoje, stejně jako prostředků podporujících národní výzkumná centra.

V universitním prostředí je činnost společensky nejproduktivnějších výzkumníků přímo propojena s přímým působením kvalitních výzkumníků a vědců v realizovaných studijních programech, především doktorských, ale také magisterských i bakalářských. Výzkum je v tomto pojetí nejen činností směřující k rozmnožování našich znalostí o světě, získaných uplatněním a rozvojem vědeckých metod, ale také prostředkem výchovy tvořivých jedinců, kteří svým přesahovým a induktivním působením v různých oblastech ekonomické aktivity vytvářejí nové hodnoty a přinášejí nové a inovační myšlenky s přímým ekonomickým dopadem.

Vysokoškolské vzdělávání v prostředí, které se samo zabývá výzkumem a vývojem a zapojuje do něj účastníky především magisterského a doktorského studia, zvyšuje efektivnost a kvalitu vzdělávání. Absolventi studijních programů realizovaných na MU musejí mít nejen sumu vědomostí, ale především znát způsoby, jak pracovat pomocí standardních vědeckých metod.

Výzkumná činnost musí být integrální součástí standardní činnosti na fakultách. Ve vybraných oblastech mohou být zřizovány specialisované vysokoškolské ústavy, jejichž institucionálním posláním bude výzkum a podíl na realizaci doktorských a magisterských programů, avšak v nejvyšší možné míře se bude dbát na to, aby výzkumní pracovníci specializovaných ústavů byli současně akademickými pracovníky působícími v rámci fakultních struktur.

Z hlediska nových organizačních celků, které rozvoj aktivit v oblasti výzkumu a vývoje přinese, vzniknou během dvou let zejména ústavy s posláním národních výzkumných center. Vzhledem k charakteru výběrového řešení na tato centra nelze v této fázi určit jejich konkrétní složení ani počet. Cílem MU je však vytvořit tři až pět národních výzkumných center, jejichž působení bude zejména v přírodních a lékařských vědách a informatice, a zapojit se do činnosti a výstavby s dalšími centry v ČR. MU počítá se spoluúčastí na výstavbě center a rovněž ve společenských vědách.

Výzkumná činnost na MU musí přispívat k celosvětové bázi poznání, nejen národně zaměřenému “výzkumu”. To samozřejmě znamená přijmout a rozvíjet mezinárodní kritéria hodnocení tohoto výzkumu. Kromě jiného jde o objektivní využití postupů peer review, bibliometrie, hodnocení přitažlivosti pracovišť MU pro studijní a pracovní pobyty zahraničních výzkumníků aj. Bude rozvíjen systém pravidelného, objektivního, nezávislého a pokud možno jednotného systému hodnocení pracovišť MU a zapojení akademických pracovníků do základního výzkumu.

Významným cílem základního výzkumu je však i získávání poznatků a budování, postupů a technik, které bez zbytečných průtahů dokáže využít navazující domácí aplikovaný výzkum a vývoj. Budou proto podporovány i výzkumné aktivity, které budou mít předpoklady k dosažení špičkových, mezinárodně uznávaných výsledků nebo k vytvoření poznatkové základny pro navazující tuzemský aplikovaný výzkum a vývoj nebo pro vytváření inovačních malých podniků, jejichž činnost je z výsledků výzkumu přímo odvozena nebo je přebírá. Podporována bude také účast pracovišť MU na domácích i mezinárodních programech cílově orientovaného výzkumu.

Svobodné a tvůrčí prostředí v základním výzkumu je zcela nepostradatelné pro přípravu odborníků na vysokých školách a je neodmyslitelnou součástí universitní kultury. Masarykova universita bude proto systematicky posilovat a propojovat výzkum s vysokoškolským vzděláváním a obsahem studijních programů na všech úrovních.

Materiální vybavení výzkumu a vývoje

Chronickým problémem materiálního vybavení na MU je vysoká míra odepsanosti zařízení používaných pro výzkum a vývoj. Za unikátní zařízení na MU či pracoviště se zvláštním experimentálním vybavením lze na MU zpovažovat zejména následující instalace:

• Laboratoř plasmových zdrojů s několika plasmogenerátory (fyzika),
• laboratoř spektroskopie a elipsometrie (fyzika pevné fáze),
• pracoviště NMR se dvěma moderními spektrometry (500 a 30 MHz), z nichž prvně zmíněný je v používané konfiguraci republikovým unikátem (chemie),
• laboratoř molekulární fyziologie rostlin (biologie),
• pracoviště GIS (geografické informační systémy – vědy o Zemi) ,
• 60 cm teleskop na hvězdárně, který používají rovněž astrofyzikové z PřF,
• několik unikátních přístrojů na katedře analytické chemie (MALDI TOF hmotnostní spektrometr) a anorganické chemie (kvalitní roentgenový difraktometr).

• Laboratoř HCI s unikátním zařízením pro silovou zpětnou vazbu PHANToM 1.0A (2x),
• POLHEMUS se 4 sondami (6 DOF snímač prostorové polohy a orientace),
• gestová rukavice 5th Glove,
• stereo brýle CrystalEyes VR,
• prostorové akustické snímače Logitech/Fakespace,
• Laboratoř optické mikroskopie FI MU s unikátním cytometrem s vysokým rozlišením (high-resolution cytometer, HRCM) a softwarovým balíkem FISH 2.0 vyvinutým na FI MU.

• TV ministudio,
• Centrum výzkumu dětí, mládeže a rodiny – počítače s psychotesty.

Lékařská fakulta využívá zařízení, která nejsou ve vlastnictví MU:

• NMR resonance,
• PCR přístroje na genetický výzkum,
• přístroje pro dechovou analýzu,
• endosonografie.

• Superpočítačové centrum;
• připojení do TEN-155,
• optická infratruktura BAPS.

Grantové projekty

Úspěšnost MU v získávání grantových projektů stoupá s výkyvem z roku 1996 jak co do počtu projektů, tak jejich celkové hodnoty.

V úspěšnosti v získávání grantových prostředků existují značné rozdíly mezi fakultami. Následující graf znázorňuje vývoj grantových prostředků na jednoho akademického pracovníka. Je zřejmé, že na MU existuje výrazná koncentrace získávání financí na výzkumnou činnost na fakultách přírodovědecké, informatiky a sociálních studií. K nim se řadí ještě fakulta lékařská, která značnou část svého výzkumného působení za grantové prostředky koncentruje do práce na projektech grantové agentury Ministerstva zdravotnictví; ty se však vzhledem na vazbu na fakultní nemocnice formálně nevyskytují v účetnictví MU a nejsou zde tedy započítány.

8.Publikační činnost

Průměrný počet publikací na jednoho autora se po přepočtu na započítání pouze poměrných částí publikací se spoluautory pohybuje v rozmezí 2 – 4 publikace na autora.

V celkové agregované produkci publikací Masarykově universitě dominují dvě tradiční fakulty zaměřené výrazně na sepětí vysokoškolské výuky a vlastní badatelské produkce – PřF a LF; výstupu FF a PedF jako velkých tradičních humanitně zaměřených fakult je třeba v této oblasti věnovat zvýšenou pozornost.

Základní profil výzkumné činnosti, na kterou se Masarykova universita v rámci České republiky zejména soustřeďuje, je dán skladbou realizovaných institucionálních výzkumných záměrů na jednotlivých fakultách či ústavech MU:

• Plasticita řídících systémů CNS a možnosti jejího ovlivnění, řešitel prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc
• Molekulární patofyziologie multigenních chorob, řešitel prof. MUDr. Jiří Vácha, DrSc.
• Časná diagnostika kardiovaskulárních chorob, řešitel doc. MUDr. Jiří Toman, CSc.
• Zevní prostředí – karcinogeneze – onkologie, řešitel doc. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

• Centrum archeologických výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku, řešitel doc. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc
• Codex hymnologicus Bohemiae, řešitel prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.

• Etnika, minority a marginalizované skupiny v ČR, řešitel prof. PhDr. Ivo Možný, CSc.
• Děti, mládež a rodina v transformaci, řešitel prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.

• Nesekvenční modely výpočtů – kvantové a souběžné distribuované modely výpočetních procesů, řešitel prof. RNDr. Jozef Gruska, DrSc.
• Využití počítačové analýzy obrazu v optické mikroskopii, řešitel Mgr.Michal Kozubek, Dr.
• Interakce člověka s počítačem, dialogové systémy a asistivní technologie, řešitel prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.

• Učitelé a zdraví, řešitel doc. PhDr. Evžen Řehulka, CSc.

• Faktory efektivnosti rozvoje regionů ČR, řešitel doc. Ing. Antonín Hlaváček, CSc.

• Digitální knihovny, řešitel RNDr. Miroslav Bartošek, CSc.

Neuspokojivě malá je přirozená obměna akademických pracovníků a nejsou využívány možnosti přechodu mezi pracovišti MU tam, kde by došlo k lepší distribuci kvalifikovaných pracovníků a posílení cílových pracovišť. V rámci tvorby rozpočtových pravidel zahrne MU indikátor obměny akademického sboru na fakultách do rozpočtových kritérií tak, aby se podpořil horizontální mezifakultní pohyb kvalifikovaných pracovníků stejně i obměna s mimouniversitním prostředím, zejména Akademií věd.

Základní výzvou vzhledem k uplatnění mladých a perspektivních doktorských studentů je docílit toho, že ti nejlepší z nich budou studovat mimo prostředí, ve kterém absolvovali svá pregraduální studia. Tímto by se zabránilo, aby jejich další vývoj nebyl uměle zpomalen působením ve fixovaném prostředí jedné vědecké školy a jedné skupiny úzce komunikujících výzkumníků.

Neuspokojivě malý je počet zahraničních doktorských studentů stejně jako počty zahraničních post-doktorských pobytů, které se na MU realizují. Masarykova universita bude provokativně vytvářet podmínky pro větší uplatnění mladých pracovníků ze zahraničí na fakultách MU a snažit se pro podporu takového působení zabezpečit dostatečné finanční zázemí.

Základním prostředkem úspěšného zapojení v mezinárodních výzkumných projektech jsou osobní pracovní kontakty jednotlivých pracovníků a týmů na fakultách, v ideálním případě doplněné pravidelnou výměnou doktorských studentů a poskytováním post-doktorských pobytů.

Základní aktivity na této úrovni se musí odehrávat na úrovni fakult a jednotlivých výzkumných pracovišť, MU bude tyto kontakty zastřešovat institucionálně prostřednictvím bilaterálních smluv tam, kde to bude účelné.

Z programu regionálních výzkumných center EU bude MU aspirovat na získání alespoň jednoho, optimálně dvou takových center.

V programech, kde je finanční příspěvek zahraniční grantové agentury podmíněn doplňkovým financováním z vnitřních zdrojů instituce, vytvoří MU rozpočtové podmínky na účelové financování takových aktivit z prostředků nespecifikovaného výzkumu.

Nejvýznamnější instalací významně podporující infrastrukturu výzkumu a vývoje v národním měřítku je Superpočítačové centrum Brno při Masarykově univerzitě (SCB MU).

SCB provozuje výpočetní servery firmy SGI s celkových teoretickým výkonem přes 20 GFLOPS na celkem 52 procesorech MIPS R10000/195 MHz. K dispozici má cca 0,6 TB diskové kapacity on-line a páskového robota s 12 TB on-line bez komprese.

Základní výzkumné zaměření centra je na tvorbu prostředí pro podporu rozsáhlých paralelních a distribuovaných výpočtů, a to především pro podporu výpočtů v oblasti výpočetní chemie a fyziky.

Od roku 1996 je SCB koordinujícím pracovištěm MetaCentra (projekt zahrnutý do výzkumného záměru sdružení CESNET), aktivity která spojuje ZČU, UK, MU a v menší míře ČVUT a VUT s cílem vytvořit rozsáhlý distribuovaný superpočítač. Instalovaná výpočetní kapacita superpočítačů je prostřednictvím sítě TEN-155 přístupná všem zájemcům z akademické sféry včetně ústavů AV ČR. Celkem MU využívá cca 50% instalovaného výkonu, 32% využívá AV ČR a zbytek (18%) ostatní vysoké školy. Přibližně 90 % spotřeby celkového výpočetního výkonu představuje výpočetní chemie.

V budoucnu dojde především k rozšiřování systému Origin 2000 a zvyšování výkonu výměnou procesorů za novější modely. Každých dalších 16 procesů s odpovídají pamětí předpokládá náklady ve výši 12-14 milionů korun, povýšení procesorů je cca 6 milionů na každých 16 povýšených procesorů s předpokladem získání resortních prostředků nebo prostředků investovaných do rozvoje národní výzkumné infrastruktury pro takový rozvoj.

Rozšiřována bude spolupráce v oblasti vývoje paralelních NOW (Network of Workstations, též Beowulf), které tvoří až stovky (velmi brzy tisíce) především dedikovaných osobních počítačů propojených do sítě (obyčejné, tj. většinou Fast Ethernet, nebo speciální: SCI, Myrinet). Takové aktivity jsou náročné na prostor, avšak poskytují vynikající poměr cena : výkon: Předpokládané náklady na postavení systému s alespoň 128 procesory jsou však v řádu několika milionů korun, což vzhledem k infrastrukturnímu určení bude jen velmi těžko financovatelné z vnitřních zdrojů MU.

Strategickým zájmem MU je plná podpora při získávání dalších finančních, zejména investičních prostředků, krytí základních provozních nákladů a rovněž explicitní podpora vnitrouniverzitních uživatelů. Vzhledem k podmínkám, které k tomu na MU existují, bude vhodné zde vybudovat Národní superpočítačové centrum a zajistit vhodné mechanismy financování provozu a především rozvoje. Bez přímo směrované podpory infrastrukturních aktivit na resortní nebo nadresortní úrovni však takový rozvoj prakticky není možný.

Transfer technologií a spolupráce s vývojovými pracovišti

V oblasti transferu technologií a součinnosti s aplikační sférou bude MU posilovat možnosti získat přímo finanční prostředky – zde jsou nejperspektivnější možnosti pracovišť ekotoxikologie, plasmové fyziky a analytické chemie na PřF.

9. Akademičtí pracovníci vysokých škol

Rozvoj univerzity v uplynulých létech, tj. v období 1989 – 1999, doprovázela snaha vedení MU i fakult dosáhnout maximálně možnou racionalizaci pedagogických činností, výzkumné a vývojové činnosti a zejména technicko-administrativního servisu. Rozvoj školy, který je v tomto období charakterizován vznikem nových fakult a ústavů, rozšiřováním výzkumných aktivit i zvyšováním prostorové vybavenosti školy, měl za následek, že racionalizace činnosti vedoucí k úspoře pracovníků bylo nutné přijmout nové odborníky nezbytné k zajištění nových kapacit.

Přes uvedené nezbytné nárůsty je i plánovaný úměrný růst pracovníků MU ve všech kategoriích prioritou MU do r. 2005.

Z hlediska budoucího vývoje akademických činností zahrnujících kvalitní výuku i výzkum je podstatné zajistit kontinuální omlazování akademického sboru. Následující grafy věkové struktury pro profesory, docenty a odborné asistenty ukazují, že věková struktura je v současné době velmi neuspokojivá. Polovina všech profesorů na MU je starší 65 let, u docentů je polovina starší 53 let a u odborných asistentů 43 let, zatímco by bylo žádoucí dosáhnout hodnot o 10–15 let menších. Odstup těchto hodnot od sebe nemusí být sám o sobě problémem, celá věková struktura je však nepřirozeně posunuta nahoru a hlavním úkolem tak je radikální snížení věkových prahů v těchto kategoriích, avšak bez jakýchkoli kompromisů v kvalitativních nárocích na příslušná řízení. Mladým pracovníkům budou vytvářeny podmínky k vědecké práci, např. snižováním přímo odučených hodin, podporou a větším podílem při získávání a využívání postdoktorandských grantů.

Problémem při jeho aplikování je však klesající úroveň státního financování, kde v případě MU 5% meziroční nárůst dotace na vzdělávání mezi roky 98 a 99 neodpovídal veřejně proklamovanému 17% navýšení tarifních platů, rozpočtově nebyl zohledněn nutný nárůst studentů na nově zřízené Fakultě sociálních studií, za jejíž zřízení evidentně

vycházející vstříc společenské poptávce byla naopak MU nepřiměřeně penalizována, a samozřejmě nedošlo k žádnému zohlednění potřebného 7% nárůstu mzdových prostředků pro akademické pracovníky v souvislosti se zavedením tvůrčí dovolené v zákonu č. 111/98 Sb. Perspektivně se však bude MU snažit vytvářet vnitřně dostatečně konkurenční prostředí v souvislosti s předpokládanou větąí diferenciací výšky institucionálních dotací na výzkumné university, které bude zárukou vysoké akademické kvality výuky i výzkumu a vývoje na MU.Trvalým problémem zůstává na MU malá horizontální mobilita kvalifikovaných pracovníků vzhledem k prostředí mimo MU, tak uvnitř MU mezi fakultami.

Během tří let přistoupí MU k revizi konkursního řádu pro akademické pracovníky tak, aby se posílily hlediska kvality akademického sboru napříč MU. Bude sledován princip rozhodování na základě odborné kvalifikace, který by pro jednotlivé vědní obory pěstované na MU měl vycházet z formování odborných výběrových komisí, které by působily celouniversitně. Podporována bude periodická obměna akademického sboru a preference pracovních smluv na dobu nepřevyšující 5 let u převážné většiny akademických pracovníků na MU.

Publikační aktivita pracovníků je jedním z výrazných měřítek faktické aktivní akademické kompetence pracovníků MU. Medián věku autorů publikací se na Masarykově universitě pohybuje kolem 45 let, zatímco žádoucí by bylo dosáhnout hodnoty menší než 40. Věková struktura publikujících autorů je také na MU relativně nevyvážená, zejména s ohledem na PedF a ESF, viz následující graf.

Následující grafy udávají rozložení celkového publikačního výstupu jednotlivých fakult MU podle věkových kategorií autorů. Příznivá je zde zejména dynamika nárůstu publikační činnosti u autorů mladších 40 let, která se projevuje u LF a PřF.

Věková struktura profesorů a docentů nevykazuje vážnější rozdíly mezi muži a ženami procházejícími habilitačním nebo profesorským řízením, a to ani v aktuální věkové struktuře ani ve věku, ve kterém tímto řízením procházejí. Problémem však zůstává různý absolutní počet žen v těchto kategoriích a zejména v kategorii profesorek a je cílem MU tuto situaci zlepšit tak, aby bylo v celkové profesní a kvalifikační struktuře využíváno v maximální míře schopností všech členů akademické obce MU.

Celkové trendy agregovaného nárůstu studentů na MU a předpokládaných odpovídajících změn v počtu akademických i neakademických pracovníků v dalších letech jsou shrnuty v následujících grafech.

V letech 2000-2005 se na MU předpokládá přítomnost zhruba 50–100 pracovníků působících v rámci programu Národních výzkumných center, zejména na PřF, LF, FI a FSS.

10. Hodnocení kvality vzdělávání

Systematicky sledována je publikační činnost v podrobnějším dělení podle domácích a zahraničních publikací různého charakteru, zaznamenávají se počty všech typů domácích i zahraničních grantů, uznání pracovníků fakult vědeckou komunitou doma i v zahraničí, v různých kategoriích odpovídajícího působení, ceny a vyznamenání získané pracovníky fakult. Velmi cenná je zde kontinuita užívaných parametrů hodnocení v průběhu několika let.

Kvalitě výuky jsou na MU věnovány především anonymní ankety pořádané autonomně jednotlivými fakultami a zprostředkující především zpětnou vazbu jednotlivým vyučujícím a pracovníkům kompetenčně zodpovědným za příslušnou oblast výuky (např. garantům studia). Na universitní úrovni probíhá pravidelné šetření absolventů, které se zaměřuje na sběr hodnocení výuky a zabezpečení interakce fakult se studenty prostřednictvím dotazníků distribuovaných čerstvým absolventům MU. Jednotlivé poznatky z těchto šetření jsou publikovány v interní publikaci a výběr souhrnných parametrů je publikován v měsíčníku Universitní noviny.

Z hlediska vnějšího hodnocení je pro MU podstatným cílem nastolit režim otevřeného zveřejňování informací o produkci jednotlivých pracovníků a pracovišť MU.

Základní systematické informace o produkci MU jsou od roku 1998 zveřejňovány na vnějších universitních WWW stránkách, kde jsou k disposici detailní informace o vědecké i výukové činnosti každého pracovníka MU a rovněž agregované informace jednotlivých fakultách nebo pracovištích. Od roku 1999 je na vnitřním administrativním serveru k disposici aplikace umožňující pravidelné aktualizace dat ve formátu, který je rozšířením formátu RIV a návazné průběžné sledování publikační produkce jednotlivých pracovníků nebo studentů.

V roce 1999 byla MU cílem posuzování skupiny expertů Salcburského semináře, jejichž hodnocení bylo zaměřeno speciálně na postup MU směrem k větší mezifakultní integraci studia, na celouniversitní zavedení kreditového systému, získávání zahraničních studentů a problematiku financování university, struktury a funkce managementu university a problematiku výstavby nového kampusu. Zpráva této expertní skupiny bude v plném rozsahu publikována v českém překladu v Universitních novinách.

Základním arbitrem kvality realizovaných studijních programů je Akreditační komise. Zájmem MU je napomáhat vzniku hodnocení, které by klasifikovalo české vysoké školy v závislosti na kvalitě realizovaných studijních programů i erudici akademického sboru. Dobrým výchozím měřítkem kvality jednotlivých disciplin na MU jsou počty let, na které jsou udělovány akreditace na habilitační a profesorská řízení v jednotlivých oborech.

MU zkoumá možnosti pravidelného zveřejňování diplomových i bakalářských prací svých absolventů. Pokud by se podařilo vyřešit právní problémy spojené s aplikací autorského zákona na tato díla a povinné náležitosti, které musí Masarykova universita splnit při jejich veřejném šíření, budou tyto práce součástí veřejně presentovaných informací o MU podobně jako je to již s povinným publikováním výsledků doktorských prací, včetně elektronického zpřístupnění těchto prací in extenso.

 11. Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání

Prvořadým cílem MU je zvyšovat jazykovou kompetenci svých studentů i učitelů a podporovat rozvoj pravidelného působení či výuky v zahraničí. U studentů, kteří část studia absolvují v zahraničí na kvalitních universitách, bude garantováno uznání získaných kreditů a jejich započítání do kreditů potřebných k absolvování studijního programu na MU.

MU bude podporovat nabídku většího množství výukových předmětů přednášených v cizím jazyce, zejména angličtině, a to i v rámci povinných předmětů ve standardních studijních programech. Vzhledem ke konkurenceschopnosti absolventů na evropském trhu práce nebude omezován rozsah povinné výuky alespoň jednoho cizího jazyka pro všechny studenty MU a bude v tomto směru rozšiřována nabídka v rámci kursů v celoživotním vzdělávání, která by umožnila získat dostatečnou znalost i druhého cizího jazyka.

Vzhledem k tomu, že většina studijní nabídky MU je stále závislá na znalosti češtiny, bude MU pokračovat v poskytování ročních intensivních kursů češtiny cizincům, které rovněž nabízejí seznámení s kulturou, životem a institucemi v ČR. MU i s ohledem na zvýšení podílu zahraničních studentů i finančního přínosu z takového studia podpoří přechod na vyučování celých studijních programů nebo jejich částí v angličtině nebo dalších cizích jazycích.

MU bude každoročně zvyšovat počty studentů, kteří se účastní výměnných studijních pobytů v zahraničí, zejména v návaznosti na evropské programy Socrates a Leonardo a na bilaterální dohody s universitami ve Spojených státech. Celkový objem těchto výměn bude ovšem omezován finančními prostředky, které se podaří MU na zajišťování těchto aktivit zajistit, a to i v případě, že podstatnou část nákladů ponesou sami studenti. Strategickým cílem je dosažení stavu, kdy více než polovina studentů MU bude absolvovat část studia v zahraničí jako povinnou součást studia svého studijního programu, což je ovšem cíl, který je z finančního hlediska v příštích pěti letech nerealizovatelný.

 12. Řízení MU

Zdokonalování organizace MU

Masarykova univerzita, stejně jako ostatní české vysoké školy, pracuje od 1. 1. 1999 v režimu VVŠ, tj. veřejné vysoké školy.

Základním dokumentem, z něhož vychází, je zákon o vysokých školách č. 111/98 Sb., a z metodických pokynů MŠMT.

V průběhu 80-let existence MU postupně přibyly fakulty: Pedagogická fakulta, a v posledních létech Ekonomicko-správní fakulta, Fakulta informatiky a Fakulta sociálních studií.

Organizační struktura MU byla v současné době obohacena o nově vzniklé vysokoškolské ústavy a pracoviště (Mezinárodní politologický ústav a Ústav strategických studií), které s tradičními celouniverzitními pracovišti, Ústavem výpočetní techniky, Centrem dalšího vzdělávání, Univerzitou třetího věku, MLŠM – ISSOM, Katedrou tělesné výchovy a Centrem jazykového vzdělávání naplňují orientaci MU. Rozvoj vysokoškolských ústavů plně respektuje současný trend integrace výukových, vzdělávacích a výzkumných aktivit napříč univerzitní organizační strukturou.

Tradiční řídící centrum – rektorát – dotváří pyramidální organizační strukturu a zajišťuje integraci a unifikaci řídících procesů na univerzitě, včetně průřezových servisních služeb jak studentům, tak odborným pracovištím a pracovníkům MU. Nejbližším cílem je rozvoj služeb pro externí spolupracovníky a hosty, stále více na univerzitu přicházející ze zahraničí, a rozvíjení a využívání problémově orientovaných týmů zaměřených na řešení konkrétních úloh koncepčního i operativního charakteru napříč tradiční hierarchickou organizací.

• Masarykova univerzita se bude rozvíjet ve stávající organizační struktuře, která

vychází z historického vývoje MU a je koncipována v návaznosti na areály fakult a centra univerzity.

• MU bude postupně koncentrovat pracoviště do fakultních kampusů a center ubytování a

úsilím vedení MU vybudování takovýchto center v Univerzitním kampusu Bohunice (UKB).

• V návaznosti na průběh výstavby v lokalitě Bohunice bude postupně vybudováno

budováním areálu kampusu Bohunice.

• Centrem MU, v němž dominantní roli i nadále bude hrát rektorát jako řídící a koordinační

orgán MU, budou zajišťovány celouniverzitní servisní, informační a další služby, mimo jiné i typu poradenských, archivních, publikačních, kontrolních, sociálních, zdravotních a dalších.

 

V celkovém systému řízení se promítají procesy schvalovací, rozhodovací, informační a kontrolní, v nichž se uplatňují kolektivní orgány vyplývající z dikce zákona.

• vědecké rady MU a fakult případně vysokoškolských ústavů,
• akademické senáty MU a fakult,
• správní rada MU.

Vedle uvedených orgánů MU je vlastní řídící proces realizován prostřednictvím pověřených a zodpovědných akademických a odborných vedoucích pracovníků a funkcionářů ústavů, fakult a univerzity, kteří prostřednictvím přímého řízení pracovních kolektivů a dále porad a grémií organizovaných vertikálně a hierarchicky zabezpečují operativní i koncepční řízení a kontrolu jako zpětnou vazbu řídícího procesu.

V nadcházejícím pětiletém období tak bude uvedený řídící systém zachován s tím, že jeho kvalita bude postupně zvyšována uplatněním rutinních úloh ASŘ a IS MU a budou doplňovány prvky nehierarchické struktury a horizontální integrace.

• referát (později odbor) pro řízení a výstavbu UKB,
• útvar kongresový v návaznosti na vybudování infrastruktury kongresového centra,
• Ústav celoživotního vzdělávání,
• studentské počítačové centrum na Komenského nám. 2,
• vysokoškolské ústavy v návaznosti na program “Národních výzkumných center”.

Tento program vychází z dosažených výsledků rozvoje MU od r. 1990 do r. 1999 a řeší dobudování infrastruktury MU, dosahující úrovně evropské výzkumné univerzity.

MU pracuje od 1. 1. 1999 jako VVŠ – veřejná vysoká škola. Z charakteru VVŠ vyplývá, že financování MU je zabezpečováno kombinovaným systémem zahrnujícím dotace od státu a další příjmy z vlastních aktivit MU. Cílově lze předpokládat částečné provázání financování VVŠ s obecními rozpočty, případně s rozpočty VÚS – vyšších územních celků.

1. Předpokládaný vývoj počtu normativních studentů

Rok	1999	2000	2005
Ukazatel	Celkem	Celkem	Celkem
Počet normativních studentů v osobách	17 122	17 607	18 812
Vývoj počtu studentů v %	100	Podíl k roku 1999 v %       102,8	Podíl k roku 1999 v %    109,87

 

2. Předpokládaný ekonomický vývoj výnosů k zabezpečení činnosti MU

                                          (v cenách roku 1999)

Komentář: Vývoj výnosů předpokládá jeho trvalý růst s prioritou růstu výnosů vlastní hlavní činnosti.

Nárůst dotace ze státního rozpočtu je předpokládán vzhledem k nárůstu počtu studentů i když plánovaná výše dotace procentuálně nekopíruje nárůst studentů a tudíž jeho procentní podíl jak v absolutní výši, tak na jednoho studenta klesá.

Vzhledem k obtížnosti stanovení procenta inflace, jsou údaje uváděny v cenách roku 1999.

Dotace

Doplňková dotace na ubytování a stravování studentů bude záviset na rozvoji kapacit kolejí a menz. Cílem pro nejbližší pětiletí je zvýšení kapacity kolejí o cca 3 000 lůžek a zvýšení a větší využívání vyvařovací kapacity menz. Rostoucí počet studentů v současné době vytváří disproporce v sociálním zabezpečení studentů, které je nezbytné odstranit.

Samostatnou kapitolou jsou nenormativní dotace z MŠMT.

• Fondu havárií a mimořádných událostí,
• Fondu na první vybavení investic postupně realizovaných.

Investice

• Podíl státu na budování nových objektů formou systémových, eventuálně individuálních dotací.

• Podíl MU z FRIM, který je vytvořen každoročně především z odpisů investičního majetku.

Proto investice v rozvojovém území v Bohunicích, které mají vyřešit neúnosný stav MU zejména v oblasti medicíny a přírodních věd jsou investičním problémem prvořadé priority. Vyžadují i zvláštní způsob realizace a financování, a to jak prostředky státního rozpočtu, výhodné úvěry tuzemské, eventuálně zahraniční, stejně jako dotace z obecních rozpočtů, eventuálně soukromé sféry.

Financování výzkumu a vývoje

Vedle institucionální dotace je hlavní důraz kladen na získávání grantů všeho druhu, spolupráci s AV ČR, resorty, s průmyslovou sférou, a to jak na tuzemské, tak i mezinárodní úrovni.

Z těchto aktivit získává MU jak NEINV, tak INV. Oblast výzkumu a vývoje může a musí zajistit nárůst provozní náročnosti způsobené investičním rozvojem a zvyšováním úrovně vybavenosti naší univerzity.

Vedlejší činnost

MU je dnes největší VVŠ v Brně a svým lidským a přístrojovým potencionálem je i jednou z největších organizací v Brně. Charakter VVŠ pracující v režimech fiskálního roku i školního roku vytváří předpoklady pro účinnější využití přístrojové, výpočetní a laboratorní techniky, stejně pro účinnější využití jako ubytovacích a stravovacích zařízení v oblasti hospodářské doplňkové činnosti.

Cílem je proto rozšiřovat příjmy z vedlejší hospodářské činnosti, která podobně jako příjmy z výzkumu a vývoje pomůže financovat zvyšující se položky na vybavení MU.

Jednotlivé fakulty byly již v průběhu uplynulých pěti let “tlačeny” k postupnému omezování přerozdělovacích procesů, k tzv. “sfukování” vytvářeného celouniverzitního polštáře používaného tzv. “dohadovacím” řízení.

Nová legislativní úprava vyžaduje samostatné sledování, účtování i vykazování dotací podle jejich druhů a stanoveného účelu použití.

Tato skutečnost se promítne do nových pravidel pro r. 2000. Plné využití při zajištění motivace nižších organizačních celků, především fakult, však předpokládá dokončení transformace dělení dotací z úrovně MŠMT, a to s akcentem na financování podle studijních programů tak, aby se odstranily disproporce, které především postihují klasické univerzity, v nichž převažuje počet fakult s nízkým koeficientem náročnosti.

Program si klade za úkol pro nejbližších pět let zajištit financování standardního provozu, pokrýt nezbytný růst mezd v souladu s krytím dopadů inflace a zajistit financování investičního rozvoje MU.

Konstrukce rozpočtu vychází z prostředků přiřazovaných podle konstrukce dotace, která přichází z MŠMT.

Základním kvantitativním parametrem jsou počty studujících studentů v příslušných studijních programech a jejich relativní poměrná náročnost odvozená ze skutečných nákladů na tyto programy.

Vzhledem k tomu, že algoritmy přidělování dotace z MŠMT nerozlišují náklady spojené s vlastním provozem vysoké školy a jejích sdílených kapacit nevázaných na konkrétní studijní program, je v rozpočtu prováděna iniciální korekce na tyto celouniversitní náklady tak, že se operuje s několika složkami rozpočtu, ze kterých se posléze stanoví rozpočet jednotlivým fakultám. Stanoveny jsou položky:

• centralizované náklady jako režijní složka rozpočtu vyčleněná předem pro pokrytí celouniversitních činností a priorit, které nejsou vázány na konkrétní fakultu;
• příspěvek na vzdělávací činnost fakulty jako poměrná částka daná náročností studia (relativní výší nákladů na konkrétní studijní program) a počtem studentů v daném studijním programu;
• příspěvek na nespecifikovaný výzkum;
• část rozpočtu vyčleněná na kompenzaci rozdílů vzniklých diferencí mezi mechanicky získaným nárokem a aktuální potřebou vyplývající ze zabezpečení chodu fakulty.

Poměrné ukazatele finančních nároků pro jednotlivé studijní programy realizované na MU poskytla MU ministerstvu školství v červenci 1999 jako podklad pro změnu rozpočtových pravidel. Vzhledem k tomu, že do data zpracování první verse tohoto Dlouhodobého záměru nebylo známo nic o kvalitativním ani kvantitativním postupu prací v tomto směru, vyjde MU z vlastního odhadu nároků jednotlivých druhů studijních programů, rozdělených do malého počtu kategorií, které budou stanoveny během přípravy rozpočtu na rok 2000.

Je pravděpodobné, že poměrové ukazatele finanční náročnosti studijních programů budou každoročně modifikovány tak, aby se stávající nákladová struktura přiblížila více struktuře věcně opodstatňující výslednou normativní konstrukci s ohledem na parametry srovnatelných studijních programů. Zohledněny budou také nároky nově zaváděných studijních programů a studijních programů celoživotního vzdělávání.

• společná realizace studijních programů více fakultami;
• nabídka předmětů studentům mimo vlastní studijní program nebo fakultu;
• publikační aktivity studentů doktorského studia;
• meziroční obměna akademických pracovníků;
• zavádění dvoustupňové struktury (Bc/Mgr) ve studijních programech;
• nabídka volitelných předmětů mimo bezprostřední požadavky studijních programů;
• nabídka ve standardních studijních programech realizovaná v angličtině nebo jiném cizím jazyku;
• kvalifikační růst akademických pracovníků (předpokládající publikační výstupy).

Aktuální pravidla konstrukce rozpočtu jsou zachycena v dokumentu “Pravidla konstrukce rozpočtu MU”.

 14. Ubytovací a stravovací zařízení, péče o studenty

Rozvoj ubytovacích a stravovacích zařízení MU

Do koncepce rozvoje MU je nutno zahrnout i rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit pro studenty. Při stanovení hlavních úkolů tohoto rozvoje vychází MU z předpokladu, že ubytovací a stravovací zařízení budou i nadále součástí vysokých škol. Tento předpoklad opírá MU o stanovisko, že otázku ubytování a stravování nelze převést na komerční bázi a ponechat ji bez zabezpečení sociálního hlediska. Za současného stavu právní úpravy nejsou podle názoru MU vytvořeny dostatečné záruky pro řešení tohoto problému. Nejsou k dispozici prostředky a nástroje, jak zajistit, aby organizace, která v procesu privatizace nahradila stávající Ústřední správu kolejí a menz, tzn. stravování a ubytování poskytovala především studentům, a to za úhradu, která bude pro ně únosná.

K tomu, aby MU mohla zabezpečovat rozvoj ubytování a stravování pro studenty s přihlédnutím k sociálním aspektům, musí mít pro tuto činnost dostatečné finanční prostředky, které nemůže zajistit ze zdrojů, jenž jsou určeny na rozvoj VVŠ a na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Podle § 18 odst. 3 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, mohou být VVŠ poskytnuty i dotace na ubytování a stravování studentů. Z uvedené formulace vyplývá, že dotace na ubytování a stravování není dotací nárokovou, ale pouze možnou, resp. doplňkovou. Má-li však vysoká škola zajistit provoz a rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit, je nezbytné zabezpečit potřebné finanční prostředky jako prostředky závazně poskytované ze státního rozpočtu. Dále lze předpokládat i zájem komerční sféry o poskytnutí ubytovacích a stravovacích služeb, které by bylo účelné využít zejména v souvislosti s budováním kampusu v Bohunicích.

Na základě výše uvedených výchozích úvah předpokládá MU informace o vývoji a plánu rozvoje ubytování a stravování.

Vývoj za období posledních pěti let a současný stav ubytovaných studentů

Z uvedené analýzy vyplývá, že ve sledovaném období se podíl žádostí o ubytování ve vztahu k celkovému počtu studentů MU pohyboval od 54% do 41% a podíl ubytovaných studentů ve vztahu k celkovému počtu studentů MU činil cca 30%. Zájem o ubytování na kolejích bude sice ovlivňován i dalšími vnějšími faktory, zejména zvyšující se diferenciací studentů z hlediska jejich příjmů, rozšířením nabídky ubytování od subjektů mimo MU (hotely a penziony), uvolněním trhu s byty (možnosti nájmu a podnájmu bytů), může být modifikován i vyššími nároky studentů na variabilitu ubytování (ubytování na menší počet dní, jen některé dny apod.), avšak s ohledem na vytváření podmínek pro vyšší konkurence schopnost MU souvisejících i s výhodnějšími materiálními podmínkami pro studenty, je nezbytné zvýšit i procento ubytovaných studentů v zařízeních MU nebo v zařízeních ovlivňovaných MU. Záměrem MU je dosáhnout podílu ubytovaných studentů ve výši cca 40 %.

Z uvedeného rozboru vyplývají následující nároky na rozvoj ubytovací kapacity ve vztahu k celkovému rozvoji MU.

 Potřeba ubytovacích kapacit v roce 2005

snížit přeloženost . . . . . . . .                         – 491

                                                                 3 601

potřeba : 6 280

schází : 2 679 – výstavba Bohunic

b) počet lůžek MU 1999/2000 . . . . . . . . . . 6 280

                                                                    - 398 Tvrdého 5/7

                                                                     - 70 Veveří 29           

                                                                    3 644

                                                                   - 324 přeloženost

                                                                     3 320

Rekapitulace: za předpokladu 40% ubytovanosti z celkového počtu studentů prezenčního studia (15 652).

• existuje: 6 280 lůžek (a to bez Tvrdého 5/7, Veveří 29, přeloženosti odpovídající HN)
• schází: 2 960 řešit výstavbou Bohunic
• doporučujeme: výstavbu 3 000 lůžek (jako výhled do dalších let).

Ubytovací kapacity na kolejích MU musí poskytovat nejen elementární ubytování, ale rovněž základní zázemí pro činnosti přímo související se studiem na MU. Vzhledem k významu obecné komunikační infrastruktury a možnostem kombinovaného modelu pro její zpřístupnění (MU financuje infrastrukturu, studenti se podílejí na ceně koncových zařízení) je základní podmínkou, zlepšující daný stav na kolejích, zavést přípojky pro Internet do většiny kolejních pokojů a umožnit tak ubytovaným studentům připojení vlastních počítačů na tuto síť. Výrazně by se tím zvětšila dostupnost přístupových bodů na Internet pro studenty MU a rovněž by to přispělo k větší časové distribuci požadavků na kapacity universitní sítě.

Takové řešení je rovněž kompetitivní s ohledem na budování středisek s počítači na MU. Ta budou rovněž třeba, protože na kolejích bydlí pouze menší část z celkového počtu studentů na MU. Cena jedné počítačové hodiny v plánované celouniverzitní počítačové studovně MU (24 hodin v denně a 7 dní v týdnu) činí 5 Kč, což je ekonomický parametr, se kterým je třeba srovnávat další možná řešení. Cena za jeden port na kolejích se pohybuje v rozmezí 4000 až 6500 Kč. Budeme-li předpokládat cenu 5000 Kč, pak náklady na odpisy při čtyřleté odpisovací době činí 1250 Kč za rok. Při předpokládaných neinvestičních výdajích na jeden port 1000 Kč za rok (provoz, opravy) pak celkové náklady činí 2250 Kč za 1 port za 1 rok. Pokud realisticky předpokládáme, že v počítačové učebně bude v průměru využita 1/2 počítačů, pak cena 1 využité počítačové hodiny je 10 Kč za rok. Pokud tedy bude 1 port na kolejích využíván 250 hodin ročně, což se zdá rovněž realistický odhad, pak je zasíťování kolejí ekonomicky srovnatelné s budováním celouniverzitních studoven. Část nákladů na provoz sítí na kolejích je možné pokrýt zvýšením kolejného (vyšší kvalita) a naopak v ceně celouniverzitní učebny nejsou zahrnuty náklady na vlastní stavbu. Nezanedbatelný je rovněž zvýšený komfort ubytovaných studentů, který není rovněž ekonomicky hodnocen.

Zasíťování kolejí je jednou z priorit MU, jejíž celkové náklady činí 4132x5000, tj. cca 20 mil. Kč, které bude nutné nejpozději v následujících třech letech do této oblasti investovat.

Současný stav a kapacita stravovacích zařízení

 Současná kapacita stravovacích zařízení je dostačující z hlediska přípravy stravy, není však dostačující z hlediska vydávání stravy a může rovněž vyžadovat značné investiční úpravy pro to, aby vyhovovala normám EU pro omezenou dobu skladování teplých jídel.

Uvedený trend stravování vyžaduje, aby se rozšířily především stávající kapacity výdejen, a to tak aby se souučasně zajistila i příprava rychlého a bezobjednávkového stravování. Stávající objekty menz lze přebudováním technologií těmto podmínkám přizpůsobit.

Výhled: v závislosti na analýze splnění norem EU vybudovat výdejny (bufety) na fakultách PřF, FF, LF, PdF a v areálu Bohunice.

15. Investiční program rozvoje MU do r. 2005

Koncepce investičního rozvoje MU je postavena na těchto principech:

1. MU se bude rozvíjet na fakultních kampusech s akcentem na průnik oborů realizovaných v ústavech univerzity.
2. Dvě třetiny univerzity jsou již v definitivních dislokacích.
3. Zbývá dořešit dislokaci jedné třetiny univerzity, což představuje realizovat kampus v Bohunicích.

• Státního rozpočtu.
• Vlastních zdrojů.
• Zahraničního kapitálu.
• Spoluúčasti dalších investorů.

Prvořadou prioritou je vybudování univerzitního kampusu Bohunice (UKB) pro ústavy Lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty. Jedná se v historii univerzity o zcela mimořádnou příležitost, poskytnout těmto špičkovým pracovištím konečně důstojné a trvalé umístění, a navíc v  přímé návaznosti na moderní Fakultní nemocnici. Pro studenty se vytvoří takové podmínky v oblasti bydlení, stravování, kulturního a sportovního vyžití, které jim dovolí se plně věnovat studiu a přípravě na své budoucí povolání.

Protože stávající objekty LF a PřF nemohou zajistit potřebný prostorový a technický rozvoj u těchto přístrojově nejnáročnějších fakult, jeví se jako koncepčně správné a ekonomicky nejvýhodnější provést komplexní redislokaci LF a částečnou redislokaci PřF do nových prostorů a rozvoj nových oborů plánovaných na MU do roku 2005 situovat do objektů, které ve středu města LF a PřF uvolní .

• Komplexní redislokaci LF MU s vazbou na Fakultní nemocnici.
• Redislokaci chemických a biologických ústavů PřF, které s chemickými a biologickými ústavy LF vytvoří společná Chemo- a Biocentra.
• Potřebné zázemí v oblasti ubytování, stravování, administrativy, studia, společných prostor a sportovního zázemí.
• Víceúčelové objekty infrastruktury UKB.

• Stavba č. 1 – technická infrastruktura.
• Stavba č. 2 – školská část.
• Stavba č. 3 – doplňková, ubytovací a servisní část.
• Stavba č. 4 – nestátní investice.

Realizace UKB tak dovrší celkový rozvoj druhé největší české univerzity.

Celkové náklady souboru staveb UKB

budou činit cca (odhad)                                                      8.500 – 9.200 mil. Kč

1. Dokončení rekonstrukce budovy LF na Komenského nám. 2, kde budou dočasně dislokovány ústavy LF: Biochemie a Patologická fyziologie. V prvém nadzemním podlaží bude dislokována I. fáze celouniverzitní počítačové laboratoře pro studenty MU a Centrum pro další vzdělávání, redislokované z budovy Pellicova 43, která bude nabídnuta k odprodeji. Ve druhém nadzemním podlaží v čelní části budovy pak vznikne Kongresové centrum MU. Po přestěhování ústavů LF do UKB bude v objektu Komenského nám. 2 umístěno Centrum celoživotního vzdělávání MU a II. fáze celouniverzitní počítačové laboratoře pro studenty MU.
2. V návaznosti na dokončenou rekonstrukci LF na Komenského nám. 2 provede město Brno v r. 2000 celkovou rekonstrukci Komenského nám., což bude vyžadovat také opravu fasády budovy LF na Joštově ul. č. 10, která rámuje část Komenského nám.
3. Kotelna na Právnické fakultě neodpovídá technickým a ekonomicko-provozním parametrům kladeným na současná zařízení, z toho důvodu je nutná její generální rekonstrukce.
4. V souvislosti s rozvojem studijních programů na FF se projevil vážný prostorový nedostatek fakultní knihovny, který je možný řešit jen novou výstavbou, a to vestavbou knihovního bloku v nádvoří Arne Nováka 1. Část nákladů bude hrazena z Mellonovy nadace.
5. Značný rozvoj úkolů a požadavků na Ústav výpočetní techniky si vyžaduje rozšíření počítačového sálu formou přístavby v budově na Botanické 68a.
6. Téměř havarijní stav je v pavilonu č. 8 v areálu PřF na Kotlářské ul. č. 2. Katedry chemie, umístěné v pavilonu č. 8, se budou přemísťovat do UKB a pavilon bude třeba rekonstruovat pro potřeby jiných pracovišť z budov mimo areál, které budou nabídnuty k odprodeji, konkrétně budovy na Janáčkově nám. 2a, Tvrdého 12 a Tvrdého 14.
7. Po přemístění ústavů a pracovišť z budovy LF na Joštově ul. č. 10 do UKB a redislokaci Fakulty sociálních studií z budovy na Gorkého 7 bude tato budova vyžadovat celkovou rekonstrukci interiérů. Obdobně tomu bude v budově Gorkého 7, kde se umístí část pracovišť FF z Arne Nováka 1.
8. Na PdF dojde k likvidaci nevyhovujícího a nefunkčního objektu (tzv.”likusák”) .Pro zajištění střednědobého rozvoje fakulty bude nutné realizovat výstavbu vnitrobloku na Poříčí 7.
9. Tělocvična fakulty Právnické fakulty z období vzniku budovy (r. 1928) neodpovídá svými parametry současným požadavkům (výška a vybavení). Naopak sousedí s depozitáři knihovny a depozitáři Univerzitního archivu MU. Situace proto vyžaduje generální rekonstrukci na studovnu a část na rozšíření Univerzitního archivu MU(náhradou budou sportoviště v UKB).
10. Dosud pronajaté byty od města Brna pro zahraniční lektory MU požaduje město Brno urychleně vrátit do jejich bytového fondu. MU proto nezbývá než zabezpečit pro tyto a další požadované zahraniční lektory byty formou jejich koupě od stavebních organizací. Do roku 2005 bude zakoupeno postupně 16 bytů.
11. MU obdržela převodem majetku od města Brna budovu Grohova 11, kterou požaduje FF využít pro ubytování svých zahraničních lektorů. Budova však vyžaduje nezbytnou rekonstrukci.
12. Bude dokončena oprava a reko budovy získané od VUT na Jaselské ul.
13. Bude provedeno reko budovy CDV ve Šlapanicích.
14. Úpravy v Kounicově paláci po vystěhování Katedry geografie.

16. Priority dlouhodobého záměru MU na r. 2000

1. Zahájit realizaci UKB – Univerzitního kampusu Bohunice v r. 2000:

• Provedením architektonické soutěže.
• Vyjasněním financování (včetně účasti města Brna).
• Zahájením projektové přípravy.
• Vyhledávacím řízením na developera.

1. Zahájení výstavby I. části Morfologického centra v budově Kamenice a propojení na související kapacity budované FN Bohunice.
2. Projektová příprava a realizace prvního společného pavilonu LF a PřF – Pavilonu molekulárních věd (včetně molekulární biologie a genetiky) a zvířetníku.
3. Příprava II. části Morfologického centra – reko – výškové budovy MEDIPO.
4. V návaznosti na vyjasnění financování a smluvní zabezpečení spoluúčasti dalších investorů řešit postupnou výstavbu dalších objektů UKB.
5. Dokončení rekonstrukce Komenského nám. 2 a realizace první fáze celouniverzitních počítačových laboratoří pro studenty MU v objektu Komenského nám. 2 v r. 2000.
6. Zahájení výstavby knihovny Filozofické fakulty a Fakulty sociálních studií.
7. Dokončení reko a půdní vestavby v objektu Jaselská 18 pro potřeby FSS (FF) a její zprovoznění.
8. Zahájení prací na zavedení internetu do kolejí MU.
9. Analýza nároků norem EU na provoz přípravy jídel a jejich výdeje v menze a příprava záměru na nutné technické úpravy v tomto směru na MU.

2. Další rozvoj informačního systému MU

• Doplnění Katalogu předmětů pro podzim 2000 a jaro 2001 a zprovoznění anglické verze Katalogu.
• Zprovoznění aplikací pro práci učitelů se studijními výsledky a kontrol průchodů studiem.
• Dokončení jednotného systému evidence osob na MU.
• Další rozvoj ekonomických a mzdových aplikací cestou internetovských vstupů.

3. Priority ve výzkumné a vývojové činnosti 

• Prodělání externí evaluace CRE v závislosti na finančních možnostech nebo příspěvku MŠMT.
• Zvyšování příjmu z grantů a prostředků na výzkum systematickým zvyšováním aktivit ve výzkumu, vytvářením podmínek pro produktivní pracovníky pro výzkum a únosnou míru přímé vyučovací povinnosti.
• Získaní hlavního umístění nebo účasti na alespoň čtyřech národních výzkumných centrech
• Účast v projektech pátého rámcového programu

     4. Priority v oblasti realizovaných studijních programů

• Další rozvoj kreditového systému studia, včetně relevantních změn formulace studijních programů a studijních předpisů.
• Zahájení převodu studijních programů magisterského typu na navazující programy bakalářské a magisterské spolu se zkrácením délky magisterského studia a postupného vyžadování bakalářského stupně jako podmínky pro nástup do magisterského studia.
• Vypracovat třetí sérii průzkumu absolventů s pětiletým nebo vyšším odstupem od absolutoria, v závislosti na možnosti získat granty od MŠMT.
• Ustanovení pracovní skupiny pro přípravu zřízení Teologické fakulty a příprava návrhu na její zřízení a akreditaci.
• Úprava struktury nákladových proporcí na studijní programy realizované na MU podle skutečného stavu a realizovaných změn.

17. Aktualizace Dlouhodobého záměru MU pro rok 2001