ILUZE  O  DROGÁCH

  Iluze o návykových látkách

Naivní iluze o návykových látkách u nás nevznikali až po listopadu 1989. Proslulá “Biľakova věta” o pivu jako o tekutém chlebu, uveřejněná v zahraničním tisku pro pobavení německých čtenářů, je toho jedním z dokladů. Jenže předlistopadová naivita je jedna věc a současná tvrdá realita je věc úplně jiná. Klamání lidí v zájmu úzkých komerčních vztahů je věc daleko nebezpečnější. Vyplatí se proto uvažovat o nejčastějších iluzích spojených s návykovými látkami, protože vznikají stále nové a daleko hrozivější problémy s návykovými látkami. Je také dobré uvažovat o iluzích z dřívější doby, protože je čas od času přičinlivě opráší a šíří, ale už ne z naivity, ale s jistým cílem.
 

  Iluze o tom, že návykové látky jsou moderní

Tato iluze vznikla, když bubeník rockové skupiny nabízel v televizi lidem, že je naučí, jak drogy brát bezpečně. O jejich riziku se donedávna vědělo ještě dost málo, takže si nikdo velké riziko, které tím vzniká ani neuvědomoval. Tato idyla však netrvala dlouho a začali se objevovat první pacienti.

Alkohol a drogy jsou nebezpečné v každé společnosti. A právě společnost, kde dochází ke změnám, pohybu, je ohroženější. To, žel je, i situace České republiky.
 

  Iluze o tom, že jediné problémy, které návyková látka způsobuje, je závislost

Závislost na návykových látkách je pouze jedním z mnoha rizik, která působí. K těm dalším patří celá řada interních, neurologických i jiných onemocnění, úrazů, dopravních nehod, trestná činnost pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek atd. Člověk, který se předávkuje, nemusí být na droze nijak zvlášť závislý. Rodičům a zdravotníkům tedy nejde jen o prevenci závislosti, ale i o prevenci škod a problémů, které návykové látky mohou způsobit.
 

  Iluze o tom, že závislost na televizi, čokoládě či droze jsou stejné

Nechceme se zastavit u televize ani u čokolády, jenom chceme říci, že má čokoláda a návyková látka úplně jiný dopad na organismus. Kromě toho “závislost” na droze a na čokoládě má také jiný dopad pro společnost.
 

  Iluze o tom, že problém je v člověku a nikoli v droze

Toto tvrzení vypadá na první pohled úplně v pořádku a moudře. Drogy jsou “údajně” v pořádku, jenom lidé s nimi neumí zacházet. Skutečnost je ale úplně jiná. Problémy s návykovou látkou, včetně závislosti na ní, vznikají jako důsledek vzájemného působení mezi jedincem, jeho rodinou, vrstevníky, pracovním nebo životním prostředím a společností. Návyková látka pak ovlivní i to, co se děje v člověku samém. Jsou tedy součástí problému, nikoli pouze jeho důsledkem.
 

  Iluze o tom, že problém jsou mladí lidé

Mladí lidé nepřilétli na zem v 16 letech z vesmíru, ale vyrůstají mezi námi, jsou naší součástí. Neposkytujeme my, dospělí, až příliš mnoho místa reklamě v průmyslu na alkohol, tabák, léčiva a další látky, které se mohou stát drogou? Mladí lidé nejsou sami o sobě tím problémem. Najde se mezi nimi totiž mnoho nadšených lidí, kteří se aktivně zapojují do různých preventivních programů stejně jako mezi dospělými.
 

  Iluze o “typickém alkoholikovi” nebo toxikomanovi

Alkoholik totiž podle zkreslených přestav neustále pije, přespává pod mostem nebo na nádraží, neholí se. Podobně vyhraněný názor mají lidé i o toxikomanech. O typických rysech lidí závislých na alkoholu či lécích byla napsána celá řada brožur nebo knih. Jenže přesně vymezená osobnost, u níž bychom mohli předpokládat rozvoj závislosti na alkoholu nebo jiné droze, neexistuje. A neexistuje ani osobnost, která by byla před závislostí naprosto chráněna za všech okolností.
 

  Iluze o pánech s bonbóny

Podle této iluze vzniká závislost na drogách před školou, kde na ně čekají páni s bonbóny, které obsahují drogu. Podle novější verze snad některé z nich pronikají pod kůži a účinkují prostým dotykem. Podle průzkumu Csemyho a spol. daleko nejčastější situací, kdy byla droga nabídnuta a posléze požita, byla diskotéka. Pokud už někdo ve škole nebo před školou drogu skutečně nabídne, bude to nejspíše vrstevník..
 

  Iluze o tom, že tabák, alkohol na jedné straně a droga na straně druhé jsou úplně něco jiného

Mezi alkoholem a některými ostatními drogami existuje zkřížená nebo částečně zkřížená tolerance. Málokdo ví, že odvykací příznaky po opiátech lze částečně zmírnit alkoholem. Před tím je třeba varovat, protože postižený by si mohl ještě vybudovat daleko horší zkříženou závislost. Alkohol a řada drog jsou vzájemně nahraditelné. Provádět proto prevenci škod způsobených nealkoholovými drogami u dětí a dospívajících, aniž by se přitom brala v úvahu spotřeba alkoholu či tabáku, bývá dost neefektivní. Je to ostatně i v rozporu se strategií, kterou doporučují všechny zdravotnické organizace. protože je dost častý přechod od alkoholu a tabákových výroků k těm tzv. “tvrdším” drogám.
 

  Iluze o tom, že je lépe pít a kouřit než brát tvrdé drogy

O tom, jak naivní je podceňovat návykové látky, jsem se už zmínil. Alkohol ani marihuana sice neznamenají, že bude mít dítě nebo dospívající automaticky později problémy s jinými drogami, ale podstatně zvyšuje toto riziko.
 

  Iluze o zdravotních účincích drog

Člověk může mít po podání jisté látky dojem, že bolest skutečně ustoupila a že se něco výrazného stalo. Ale skutečnost je taková, že se pouze stalo to, že se změnila nálada, objevily se halucinace a podivné prožitky. “Zlepšení” této situace pak přičítá na konto této látky.
 

  Iluze o málo nebezpečných, tradičních drogách

Spotřeba alkoholu v naší republice činí v současné době něco kolem 9,5 litru čistého lihu na osobu, včetně kojenců. V současné době podle britských odhadů zemře na následky kouření tabáku v České republice denně 63 lidí a na následky “otrav” alkoholem je tento počet ještě vyšší.
 

  Iluze o tom, že nás se to netýká, ať si to vyřeší stát

Jak víme, tak na návykové látky v současné době doplácí skutečně každý. V sázce je mnoho - míra kriminality, zdraví dětí, dobré pracovní vztahy, životní úroveň, prostředí, ve kterém žijeme a které společně sdílíme. Stát se sice nemůže zbavit zodpovědnosti za míru problémů způsobených návykovými látkami, ale je především na samotných lidech jak se s tímto problémem hodlají “poprat” a nějak ho ke spokojenosti všech vyřešit. Zodpovědnosti se tedy nemůže zříci ani samotný občan coby jednotlivec. Mezi ním a státem je ještě mnoho dalších rovin, na nichž by měla probíhat účinná prevence a spolupráce. Míra jisté aktivity se projevuje u různých nevládních organizací, které tak chtějí zmenšit dopad a rozsah působení drog a ostatních návykových látek.
 

  Iluze o šťastných a bezstarostných opilcích

Opilci nemívají štěstí. Člověk pod vlivem nějaké drogy nebo alkoholu se častěji stává obětí nějakého trestného činu a také se ho častěji dopouští. Jedním z nich může být třeba dopravní nehoda, za kterou může svým životem zaplatit úplně nevinný člověk. Kromě toho alkohol pitý v pracovním procesu zvyšuje riziko pracovních úrazů a zranění. Alkohol vede k poruchám smyslového a zrakového vnímání, vede k tunelovému vidění, zhoršené vnímání barev, prodlužuje reakční čas, zhoršuje odhad vzdálenosti, roste tendence riskovat, roste riziko spánku za volantem a vede k přeceňování svých vlastních schopností.

Zde je důležitá preventivní “léčba”, protože jinak ve většině případů “skončí stejně v nemocnici”. A prevence nás v tomto případě “vyjde levněji” a je i z ekonomického hlediska pro nás přijatelnější.

Kromě těchto iluzí jsou samozřejmě ještě další “iluze o návykových látkách” ale ty si umí nejspíše každý představit sám a pokud ne, tak odkazujeme na knihu autora prim. MUDr. Karla Nešpora, CSc. “Návykové látky – romantické období končí”.

To, proč by se měl každý jedinec dobře rozmyslet, zda se vydá na onu nesmyslnou a někdy velice brzy končící “pouť”, vyplývá z mnohých rad a doporučení podložených zkušenostmi lidí, kteří měli někdy “příležitost” se s drogou blíže poznat. Hlavně ale velkých rizik a nesnází, která  sebou zneužívání těchto látek přináší. Ono se někdy mladému člověku může zdát, že starší či dospělí lidé ho chtějí poučovat jen proto, aby si připadali “důležitější a chytřejší”. Ano, někdy to tak může opravdu být, ale na druhou stranu jsou jejich informace mnohdy podložené “zkušeností a znalostí drogových rizik”. A právě tato rizika, o nichž si myslím, že by se pro ně “droga” (alespoň některé) neměla ani jen zkusit, uvádím v další části textu.

ROZDĚLENÍ  DROG  PODLE  RIZIK

Rizika – častější úrazy, pády, popáleniny, pořezání, tělesné nemoci (např. jaterní, trávicího systému, vysoký krevní tlak), duševní nemoci (např. delirium tremens nebo povahové změny, alkoholová epilepsie, u destilátů riziko otravy alkoholem). Zhoršuje průběh řady běžných onemocnění např. cukrovky.
 

Tabák

Rizika – zvyšuje riziko nádorových onemocnění, působí asi 30% rakovin. Impotence u mužů a riziko poškození plodu u těhotných žen. Onemocnění horních cest dýchacích, alergie na složky tabákového dýmu a astma. Pronikavě zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Je to velmi častá příčina úmrtí, kterému by se dalo předejít.
 

Drogy z konopí (marihuana, hašiš)

Rizika – vyšší nebezpečí úrazů a dopravních nehod. Neplodnost u mužů a poškození plodu u těhotných žen včetně leukémie. Povahové změny, citové otupění, ztráta hodnot, větší riziko duševních onemocnění (schizofrenie).
 

Pervitin

Rizika – úrazy, agrese vůči ostatním, poškození srdce, jater, smrtelné otravy, prudký vzestup krevního tlaku může vést až k mozkové mrtvici nebo srdečnímu selhání. Pod vlivem této drogy může člověk jednat nesmyslně a být nebezpečný i druhým lidem. Pervitin vyráběný u nás obsahuje další jedovaté složky jako fosfor nebo jód. je nebezpečný i duševnímu zdraví.
 

Tlumivé léky

Rizika – při vysazení vysokých dávek je nebezpečím odvykací syndrom, který dotyčného ohrožuje na životě (např. epileptické záchvaty). Dále jsou to duševní poruchy, nepříznivé účinky na paměť. Podobně jako u jiných zde hrozí poškození plodu v době těhotenství.
 

Opiáty

Rizika – nebezpečí předávkování a rychlý rozvoj závislosti, poškození plodu v době těhotenství, často změněná šedivá barva kůže.
 

Organická rozpouštědla

Rizika – poruchy paměti, riziko poškození mozku, poruchy krvetvorby, ohrožení srdce, dýchání, smrtelná otrava u dítěte, které není na drogách závislé.
 

LSD a další látky vyvolávající halucinace - halucinogeny (tripy)

Rizika – jsou nebezpečné duševnímu zdraví. Při dlouhodobějším užívání je riziko psychického návyku, mohou přetrvávat halucinace nebo pocity pronásledování. Jako největší rizika se udávají vyšší pravděpodobnost nádorových onemocnění a epileptických záchvatů.
 

Kokain (crack)

Rizika – deprese a sebevražedné pokusy, duševní poruchy rychlý rozvoj závislosti. Smrt může nastat srdečním nebo dechovým selháním.
 

Anabolika (steroidy)

Rizika – negativní účinek po delším braní na funkci jater, poškození cév, srdce, riziko mozkové mrtvice, změny osobnosti, deprese, někdy i sklony k násilí. Ztráta přátel a zhoršení vztahů v rodině. V případě injekčního podání jsou podobná rizika jako u ostatních skupin. Oslabení imunity, neplodnost u mužů a mužský vzhled u žen. Některé z těchto příznaků přicházejí až po letech, jiné se objevují poměrně brzy.
 

Kombinace různých drog

Riziko – účinky takových kombinací drog jsou ještě daleko závažnější než v případě požití jedné jediné drogy. Mimořádně nebezpečné a velké riziko otrav, nepředvídatelné účinky, a proto velmi nebezpečné v dopravě.
 

Hazardní hra

Stejně jako jsou různé chemické látky drogou, tak se drogou může jedinci stát i hazardní hra na tzv. výherních automatech. Chorobný návyk si může člověk vytvořit i na karetní hry a od těchto posléze přejde k automatům s karetní tématikou. Drogy jsou pak zdánlivě nejjednodušší cesta, jak problém “vyřešit”. Lidé trpící touto poruchou jsou schopni někdy riskovat i své zaměstnání, velmi se zadlužit a lhát nebo porušit zákon, aby získali peníze pro svou kratochvíli nebo mohli zaplatit dluhy.
 

Závislost na práci

I když se to možná zdá neuvěřitelné, i tato závislost existuje. Projevuje se “chorobnou” touhou pořád pracovat a mít vždy vše včas, nejlépe ještě dříve, hotové. Je pro ni charakteristické to, že člověk je v neustálém stresu a shonu.