Studijní a zkušební řád MU (platný od 1.9.2006)

 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD (platný do 31.8.2006)

pro studenty doktorských studijních programů  

Masarykovy univerzity v Brně

ze dne 23. července 2004

 

Příloha:

Výjimky ze Studijního a zkušebního řádu pro studenty

doktorských studijních programů MU v Brně

pro akademický rok 2004/2005

 

 

Článek 1

Úvodní ustanovení

  1. Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů (dále jen „řád“) stanoví pravidla studia v doktorských studijních programech (dále jen „program“) na Masarykově univerzitě v Brně (dále jen „MU“).

  2. Řád vychází zejména ze zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), a Statutu Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „statut“). Řád je vydán v souladu s § 17 odst. 1 písm. f) zákona.

  3. Řád je závazný pro MU, její součásti, studenty a zaměstnance, jakož i pro jiné osoby, o nichž to ustanovení tohoto řádu stanoví.

Článek 2

Základní ustanovení

  1. Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v programu odpovídá na fakultě děkan nebo jím určený  proděkan, na MU rektor nebo jím určený prorektor.

  2. Informace, jejichž zveřejnění řád ukládá, se zveřejňují prostřednictvím Informačního systému MU (dále jen „IS MU“), nestanoví-li řád jinak.

  3. V případech, kdy tak stanoví  předpisy, jsou informace zveřejňovány také prostřednictvím

a)     úřední desky MU, případně úředních desek fakult, nebo

b)    studijních katalogů fakult, nebo

c)     institucionálních www-stránek MU, případně fakult.

  1. Časové rozvržení akademického roku (harmonogram) je určeno čl. 3 Studijního a zkušebního řádu pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů MU (dále jen "základní řád“).

  2. Na studium v  akreditovaném programu, případně studijním oboru, realizovaném v cizím jazyku, se vztahuje tento řád  a studentům je umožněno:

a)     konat přijímací řízení v cizím jazyku,

b)    výuku včetně zakončení studijních předmětů (dále jen „předmět“) absolvovat v cizím jazyku,

c)     státní doktorskou zkoušku a obhajobu disertační práce konat v cizím jazyku,

d)    používat služby IS MU s komunikací a poskytováním informací v angličtině,

e)     písemně nebo ústně komunikovat s orgány MU  a fakulty v angličtině.

Článek 3

Program

  1. Program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje.

  2. Programy se mohou dále členit na studijní obory (dále jen „obor“). Programy akreditované na MU uskutečňují součásti MU, zpravidla fakulty (dále jen „fakulty“). Seznam akreditovaných programů a jejich oborů je obsažen v příloze č. 3 Statutu MU.

  3. Materiály, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o akreditaci programu, včetně součástí tohoto programu podle § 44 odst. 2 zákona (dále jen „akreditační materiály“), se zveřejňují v plném znění na www-stránkách MU a fakult.

  4. Nejpozději k 31. květnu vyplní MU a každá z jejích fakult v IS MU ve Studijním katalogu pro příští akademický rok tyto údaje:

a)     harmonogram akademického roku pro MU, respektive fakultu,

b)    úplný soubor předmětů, které si mohou studenti v následujícím akademickém roce zapsat, včetně počtu kontaktních hodin výuky, předepsaných způsobů ukončení a jmen vyučujících (prostřednictvím Katalogu předmětů),

c)     popis předmětů, zahrnující anotace a osnovy výuky a obsahové i formální požadavky pro ukončení předmětů,

d)    pravidla pro sestavování studijních plánů v každém z programů, respektive oborů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni a na základě provedeného zápisu  evidováni studenti, včetně podmínek pro zápis předmětů uvedených v písmenu b),

e)     úplné znění řádu a všech navazujících předpisů fakulty, respektive opatření děkana nebo odkaz na jejich umístění.

  1. Studium v programu se uskutečňuje formou prezenční, kombinovanou nebo distanční, přičemž všechny programy, obory a formy studia nemusí být vypsány pro každý semestr.

  2. Studium v programu probíhá pod vedením školitele podle studijního plánu, který je rozpracován na jednotlivé semestry po celou dobu studia. Studijní plány jsou individuální.

  3. Na uskutečňování programu se mohou podílet i jiné právnické osoby, které jsou uvedeny v rozhodnutí o akreditaci s MU. Vztahy mezi MU a právnickou osobou upravuje dohoda, která musí být v souladu se zákonem, vnitřními předpisy MU a ostatními právními předpisy.

  4. V případě uskutečňování programu dvěma nebo více fakultami MU upravuje jejich vzájemné vztahy při uskutečňování tohoto programu dohoda uzavřená mezi těmito fakultami.

  5. Se souhlasem oborové rady může student programu plnit část tohoto programu v zahraničí. Podmínky studia, způsob uznání části studia včetně zkoušek a obhajoby disertační práce upravuje smlouva uzavřená mezi fakultou a zahraniční institucí. Smlouvu podepisuje za fakultu děkan, který si vyžádá stanovisko oborové rady.

Článek 4

Oborové rady

  1. Pro každý akreditovaný program je ustavena oborová rada, která sleduje a hodnotí studium a garantuje jeho trvale vysokou úroveň.

  2. Oborová rada je nejméně sedmičlenná, přičemž alespoň tři členové jsou v pracovním poměru k MU a alespoň dva členové nejsou v pracovním poměru k MU.

  3. Doba ustavení oborové rady je shodná s dobou platnosti akreditace programu. Členové oborové rady mohou vykonávat tyto funkce opakovaně.

  4. Členy oborové rady jsou akademičtí pracovníci MU nebo významní odborníci v daném oboru jiných institucí. Návrhy na členy oborové rady mohou podávat všichni habilitovaní pracovníci té fakulty, na které je program akreditován. Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty. Změny ve složení oborové rady navrhuje zpravidla předseda oborové rady.

  5. V čele oborové rady stojí předseda, kterého v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Oborová rada volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu většinou všech svých členů.

  6. Oborová rada může pro jednotlivé obory programu zřídit oborové komise. Pro jejich složení a ustavení platí obdobně ustanovení odstavce 2 s tím, že oborová komise je nejméně pětičlenná. Odstavce 3 a 4 platí s tím, že členy oborové komise jmenuje a odvolává předseda oborové rady po schválení oborovou radou. Předsedy oborových komisí jmenuje děkan z členů příslušné oborové rady na návrh jejího předsedy. Předsedy oborových komisí odvolává děkan. Místopředsedy oborových komisí jmenuje děkan z členů oborové komise na návrh předsedy oborové rady. Místopředsedy oborových komisí odvolává děkan.

  7. Oborová rada vykonává zejména tyto činnosti:

a)     schvaluje témata disertačních prací,

b)    posuzuje, zda studijní plány jsou v souladu s předpisy,

c)     navrhuje děkanovi členy a předsedy komisí pro přijímací zkoušky a specifikuje požadavky na přijímací zkoušku,

d)    navrhuje děkanovi jmenování školitelů a jejich odvolání,

e)     iniciuje, projednává a koordinuje program přednáškových kurzů, seminářů a dalších  studijních náležitostí,

f)      nejméně v ročních intervalech sleduje a hodnotí průběh studia jednotlivých studentů,

g)    navrhuje děkanovi předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku,

h)    navrhuje děkanovi předsedu, členy komise a oponenty pro obhajobu disertační práce,

i)      navrhuje děkanovi termíny konání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce,

j)      zřizuje oborové komise.

Pokud oborová rada zřídí oborové komise, může je pověřit vykonáváním některých nebo všech činností uvedených v písmenech a) až i).

  1. Zasedání oborové rady nebo oborové komise svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. O výsledcích tohoto jednání se pořizuje zápis, jehož kopie se ukládá u určeného proděkana.

  2. Oborová rada nebo oborová komise je způsobilá se usnášet, je-li přítomna většina všech jejích členů. K platnému usnesení oborové rady nebo oborové komise je třeba souhlasu nejméně dvou třetin přítomných členů.

Článek 5

Školitel

  1. Školitel vede studenta po celou dobu studia v programu. Oborové rady navrhují školitele z řad profesorů, docentů, samostatných nebo vedoucích vědeckých pracovníků a vynikajících odborníků z praxe. Děkan po schválení vědeckou radou fakulty jmenuje a odvolává školitele. Seznam školitelů a školících pracovišť (dále jen „pracoviště“) je zveřejněn. Ve výjimečném případě může děkan po schválení vědeckou radou jmenovat školitelem pro konkrétního studenta a konkrétní téma disertační práce akademického  pracovníka s titulem Ph.D., případně CSc. nebo Dr.

  2. Školitel odpovídá za průběh studia v programu, spolupracuje se studentem při sestavování studijního plánu, vede odbornou přípravu studenta; v dohodě se studentem a po souhlasu vedoucího pracoviště navrhuje téma disertační práce; vede studenta při práci na tématu disertační práce.

  3. Školitel úzce spolupracuje s vedoucím pracoviště a konzultuje s ním studijní plány studenta.

  4. V případě, že student podal přihlášku k obhajobě disertační práce, školitel předloží komisi pro obhajobu disertační práce své stanovisko k disertační práci, se kterým seznámí studenta nejméně týden před vlastní obhajobou.

  5. Pokud v průběhu studia v programu nastanou skutečnosti bránící školiteli v řádném vedení studenta, může z funkce školitele pro tohoto studenta odstoupit.

  6. Odstoupení oznámí školitel písemně děkanovi, předsedovi oborové rady a studentovi. Oborová rada, při respektování práva studenta si školitele vybrat, rozhodne, kdo ze školitelů uvedených v seznamu bude novým školitelem studenta. Oborová rada musí zajistit, aby nepříznivý  dopad této skutečnosti na studenta byl minimální.


Článek 6

Přijímání ke studiu

  1. Přijímací řízení ke studiu v programu se uskutečňuje zpravidla dvakrát ročně na základě přihlášky ke studiu uchazeče, doplněné životopisem, dokladem o řádném ukončení magisterského studijního programu a případně návrhem tématu disertační práce.

  2. Lhůtu pro podání přihlášek ke studiu, podmínky pro přijetí, termín a způsob ověřování jejich splnění, formu a rámcový obsah přijímací zkoušky a kriteria pro její vyhodnocení zveřejní fakulta s předstihem nejméně čtyř měsíců na úřední desce fakulty.

  3. Obsahem přijímací zkoušky je odborná rozprava, která na základě dokladů o vlastní tvůrčí práci uchazeče (zejména diplomová práce, publikace) umožní posoudit jeho předpoklady pro samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost, znalosti oboru a jeho schopnosti komunikace alespoň v jednom světovém jazyku. Další požadavky na obsah a průběh přijímací zkoušky může stanovit děkan.

  4. Písemné oznámení o termínu konání přijímací zkoušky odešle fakulta písemně uchazeči nejméně 14 dnů předem.

  5. Přijímací zkoušky se konají před komisí. Výsledek zkoušky se hodnotí slovy „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“. U studentů hodnocených „uspěl(a)“ stanoví komise pořadí.

  6. Komise pro přijímací zkoušky je nejméně tříčlenná. Předsedu a členy této komise jmenuje děkan na návrh oborové rady. Komise může rozhodovat za přítomnosti nejméně tří jejích členů a její usnesení je platné při souhlasu většiny.

  7. V případě existence více přijímacích komisí pro jeden program posoudí za účasti předsedů přijímacích komisí výsledky zkoušek oborová rada, která stanoví pořadí všech úspěšných uchazečů o studium oboru v příslušné formě studia. O přijetí uchazeče ke studiu v programu rozhoduje děkan.

  8. Fakulta může stanovit jiné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali část programu na jiné vysoké škole v České republice nebo na vysoké škole v zahraničí.

  9. V případě, že uchazeči nelze písemné rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu doručit, lze doručení nahradit zveřejněním rozhodnutí na úřední desce fakulty.

Článek 7

Zápis do studia a opětovný zápis do studia

  1. Uchazeči přijatému do programu uskutečňovaného na některé fakultě MU vzniká sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu právo na zápis do studia a zápis do prvního semestru. Uchazeč má právo být zapsán do studia ve všech programech a oborech, do nichž byl přijat. Uchazeč se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem zápisu do studia.

  2. Osobě, jíž bylo studium přerušeno (čl. 11), vzniká právo opětovného zápisu do tohoto studia a právo zápisu do následujícího semestru (čl. 10) dnem ukončení přerušení studia. Osoba se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem opětovného zápisu do studia.

  3. Období pro zápis do studia a zápis do semestru je stanoveno harmonogramem akademického roku. Zápis do studia, případně opětovný zápis do studia, je nutné provést osobně na fakultě, která uskutečňuje program. Osoba, která nemůže provést zápis ve stanoveném období, může požádat o náhradní termín, a to nejpozději poslední den období pro zápis. Pokud o náhradní termín nepožádá, případně neprovede-li zápis v určeném náhradním termínu, její právo zápisu do studia zaniká.

  4. Osobě, jíž zaniklo právo na zápis do studia nebo opětovný zápis do studia, sdělí děkan, že fakulta bere nevyužití práva na zápis, nebo na opětovný zápis do studia, ve stanovené době na vědomí jako výraz vůle osoby ve studiu nepokračovat a pokládá její studium po uplynutí posledního dne umožňující zápis, za ukončené dnem přerušení.

  5. Studentu, jemuž ve studiu nevzniklo právo na zápis do následujícího semestru (čl. 10 odst. 1), je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 8

Průběh studia

  1. Studium v programu probíhá podle studijního plánu, který sestavuje student ve spolupráci se školitelem podle pravidel programu. Reálnost studijního plánu potvrzuje školitel. Soulad studijního plánu s pravidly programu posuzuje oborová rada.

  2. Hlavní součástí studijního plánu je systematická tvůrčí vědecká práce na tématu disertační práce. Součástí studijního plánu jsou v předepsaném rozsahu zejména:

a)     předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském studijním programu,

b)    předměty prohlubující znalosti specializace studované v rámci studia v programu,

c)     specializované odborné semináře,

d)    příprava a pomoc při výuce v bakalářském a magisterském studijním programu,

e)     vypracování tezí disertační práce, jejichž obsahem jsou zpravidla literární rešerše,

f)      základní záměr a předpokládané metody řešení zadaného výzkumného úkolu, jeho očekávaný přínos a výsledky,

g)    přednesení výsledků své práce alespoň jedenkrát ročně na uznávaném odborném fóru, vědecké konferenci, symposiu nebo semináři; splnění potvrdí školitel, který rovněž

  1. Vědeckou práci studenta hodnotí semestrálně školitel kolokviem.

Článek 9

Registrace a zápis předmětů

  1. V období stanoveném pro zápis předmětů pro následující semestr provede student do každého svého studia v IS MU výběr předmětů, které hodlá v tomto semestru ve studiu absolvovat (dále jen „zápis předmětů“) ve shodě se studijním plánem.

  2. 2. Žádost o zápis předmětů podává student prostřednictvím registrace v IS MU (dále jen „registrace“), a to v období registrace uvedeném v harmonogramu akademického roku, popřípadě i během období zápisu předmětů.

  3. 3. Období registrace stanoví děkan tak, aby jeho začátek předcházel období pro zápis předmětů.

  4. 4. Při zápisu předmětů je student povinen řídit se pravidly pro sestavování studijních plánů v programu a oboru. Zápis registrovaných předmětů lze podmínit předchozím úspěšným absolvováním jiných předmětů podle pravidel stanovených programem.

  5. 5. Studentovi vzniká zápisem předmětu právo účastnit se všech součástí jeho výuky a dalších studijních aktivit potřebných pro jeho absolvování.

  6. 6. Student může zápis předmětu změnit pouze v období stanoveném pro zápis předmětů, s výjimkou zápisu předmětů se zvláštním časovým režimem. Pro ty stanoví zvláštní pravidla děkan fakulty, na které se předměty uskutečňují.

  7. 7. Děkan je oprávněn zrušit konání předmětu, pokud se do něj zapsalo nebo registrovalo méně studentů, než činí předem stanovený počet. Tento limit stanoví děkan před zahájením období registrace. Studentům, kterým byl takto zápis předmětu zrušen, vzniká právo dodatečného zápisu jiného předmětu.

Článek 10

Zápis do semestru

  1. Student získává právo na zápis do následujícího semestru ve studiu, jestliže splnil podmínky pro tento zápis stanovené příslušným programem (§ 62 odst. 1 písm. e) zákona).

  2. V souladu s akreditačními materiály mohou být v programu stanoveny další zvláštní podmínky pro zápis do další části studia. Zápis do následujícího semestru provede student záznamem v IS MU.

  3. Pro studenta, který nemůže provést zápis do následujícího semestru v období stanoveném harmonogramem akademického roku, platí ustanovení čl. 7 odst. 3 a 4.

  4. Pro studenta, jemuž uplynutím posledního dne období pro zápis do semestru nevzniklo právo na zápis do následujícího semestru podle odstavce 1 až 3, platí ustanovení čl. 7 odst. 4.

Článek 11

Přerušení studia

  1. Studentovi lze na jeho žádost přerušit studium. Děkan žádosti vyhoví, splnil-li student podmínky pro zápis do následujícího semestru a úspěšně ukončil alespoň dva semestry studia (čl. 10 odst. 1 a 2). V opačném případě rozhodne děkan na základě posouzení odůvodnění žádosti. Rozhodne-li děkan o žádosti kladně, může současně stanovit další podmínky pro zápis do semestru bezprostředně následujícího po opětovném zápisu do studia.

  2. Děkan může studentovi přerušit studium v souladu s čl. 17 odst. 7 nebo čl. 19 odst. 6.

  3. Přerušení studia je stanoveno na dobu celých semestrů zvětšenou o zbývající část semestru, v němž byla žádost podána, s výjimkami uvedenými v odstavci 4 a v čl. 17 odst. 7 nebo čl. 19 odst. 6. Celková doba přerušení studia nesmí překročit počet semestrů odpovídající standardní době tohoto studia.

  4. Jestliže osobě dosud neuplynulo období stanovené pro přerušení studia a důvody přerušení pominuly, může děkan na její žádost povolit dřívější opětovný zápis do studia.

  5. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem MU.

Článek 12

 Uznávání absolvovaných částí studia

  1. Děkan může studentovi na jeho žádost uznat pro studium předměty absolvované

a)     v předchozím studiu na MU nebo

b)    v předchozím či souběžném studiu na některé vysoké škole v České republice nebo

c)     v předchozím či souběžném studiu v zahraničí nebo

d)    v předchozím či souběžném studiu v rámci celoživotního vzdělávání (§ 60 odst. 2 zákona).

Předchozím studiem se rozumí studium, které bylo ukončeno podle § 55 nebo 56 zákona.

  1. Žádost podle odstavce 1, s výjimkou předmětů absolvovaných podle písmene a), jejichž dokumentace je dostupná v IS MU, student doloží:

a)     úředním potvrzením o úspěšném absolvování každého předmětu včetně případné klasifikace a počtu případných neúspěšných ukončení předmětu a

b)    úředně potvrzenou osnovou každého předmětu s případným popisem jeho začlenění do programu, v jehož rámci byl absolvován.

  1. Uznání předmětu může být podmíněno složením rozdílové zkoušky, případně splněním jiných rozdílových požadavků. Zkoušejícího, respektive způsob kontroly splnění rozdílových požadavků, určí děkan. Původní hodnocení předmětu je nahrazeno hodnocením úspěšné rozdílové zkoušky, respektive rozdílových požadavků.

  2. Předmět absolvovaný v předchozím studiu lze uznat, pokud od konce semestru, v němž bylo předchozí studium ukončeno, neuplynulo více než 10 semestrů.

  3. Současně s předmětem je uznána i jeho klasifikace, včetně evidence neúspěšných pokusů o ukončení předmětu.

Článek 13

Ukončení předmětu

  1. Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků právě jedním z následujících způsobů:

a)     zápočet,

b)    kolokvium,

c)     zkouška.

  1. 2. O výsledku ukončení předmětu podle odstavce 1 rozhoduje akademický pracovník, jemuž toto rozhodnutí náleží podle vnitřního předpisu fakulty nebo rozhodnutí děkana (dále jen „zkoušející“).

  2. 3. Termíny pro ukončení předmětů podle odstavce 1 určuje a zveřejňuje zkoušející nebo jiný akademický pracovník určený děkanem v IS MU nejméně dva týdny před zahájením zkouškového období.

  3. 4. Termíny konání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce určuje děkan a zveřejňuje je na úřední desce fakulty. Písemné oznámení o termínu konání státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce odešle fakulta uchazeči nejméně 14 dnů předem.

  4. 5. Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních dvou týdnů semestrální výuky. Výjimku tvoří předměty se zvláštním časovým režimem, jejichž řádné termíny ukončení mohou být vypisovány již v průběhu semestrální výuky. Řádný termín zápočtu lze na žádost studenta vypsat kdykoli v průběhu výuky předmětu, pokud student splnil požadavky pro jeho ukončení. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období. U kolokvia nebo zkoušky může zkoušející stanovit opravné termíny také:

a)     na období výuky v následujícím semestru, nejpozději však na třináctý kalendářní den po dni zahájení výuky,

b)    na zkouškové období následujícího semestru, pokud toto období předchází zahájení výuky znovu vypsaného předmětu.

  1. V kombinované nebo distanční formě studia může děkan stanovit období pro ukončení předmětů zkouškou i mimo zkouškové období. Ustanovením odstavce 5 přitom není vázán.

  2. K termínům ukončení předmětů kolokviem nebo zkouškou je student povinen se přihlásit prostřednictvím IS MU. Děkan může stanovit postup pro případ, kdy student tuto povinnost ve stanoveném termínu nesplní.

  3. Nedostaví-li se student k ukončení předmětu v termínu, na který je přihlášen nebo zařazen (odstavec 7), a neomluví-li řádně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen jako by u ukončení předmětu neuspěl.

  4. Jsou-li pro ukončení předmětu předepsány v semestru průběžné kontroly, jejichž výsledky jsou započítávány do závěrečného hodnocení, není zkoušející povinen vypsat opravné termíny pro studenty, kteří bez doložených vážných důvodů nevyužili řádných termínů. Úmysl použít toto ustanovení je zkoušející povinen zveřejnit současně s požadavky pro ukončení předmětu.

  5. Ukončení předmětu zápočtem, zkouškou nebo kolokviem se hodnotí shodně s ustanoveními základního řádu (čl. 17 odst. 1, čl. 18 odst. 3, čl. 19 odst. 1 a 5). Pokud student při ukončení části studia formou zápočtu neuspěje, může jej opakovat jednou, v případě kolokvia a zkoušky je může opakovat dvakrát, a to nejpozději během následujícího semestru včetně zkouškového období.

 Článek 14

Evidence studia

  1. Průběh studia každého studenta MU je zaznamenáván ve studijní evidenci vedené v IS MU.

  2. MU vydá studentovi nebo bývalému studentovi na jeho žádost výkaz o studiu podle § 57 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona, a to formou výpisu ze studijní evidence vedené podle odstavce 1.

  3. Zkoušející nebo předseda komise pro státní doktorskou zkoušku nebo pro obhajobu disertační práce zodpovídá za to, aby výsledek ukončení příslušného předmětu každého studenta byl zaznamenán do IS MU nejpozději do sedmi pracovních dnů po tomto ukončení.

  4. Na žádost studenta nebo z vlastního rozhodnutí vydá určený proděkan studentovi doklad o výsledcích ukončení předmětů. Tento doklad se pořizuje nejvýše jednou za semestr, a to vytištěním výsledků ukončení z evidence v IS MU. V případě nesouhlasu údaje v dokladu se zápisem ve studijní evidenci podle odstavce 1 platí údaj v dokladu o ukončení předmětu.

Článek 15

Doba studia

  1. Standardní doba studia v programu je tři roky.

  2. Skutečná doba studia v presenční formě je nejvýše čtyři roky. O pokračování ve studiu v prezenční formě studia po uplynutí standardní doby studia rozhoduje děkan na návrh školitele. Pokud student prezenční formy studia neukončí studium během čtyř akademických roků, může být převeden do kombinované formy studia. Výjimky z tohoto ustanovení může povolit děkan na návrh školitele, doložený vyjádřením oborové rady.

  3. Maximální doba od zápisu ke studiu v programu do řádného ukončení studia je sedm let. Do této doby se nezapočítává doba, na kterou bylo studentovi studium přerušeno z důvodů mateřské nebo rodičovské dovolené, z důvodu výkonu prezenční nebo náhradní vojenské služby nebo z vážných zdravotních důvodů. Dále se nezapočítává doba přerušení studia podle čl. 17 odst. 7 a čl. 19 odst. 6. Děkan může na návrh oborové rady v odůvodněných případech maximální dobu studia prodloužit.

Článek 16

Ukončení studia

  1. Studium v programu se řádně ukončuje složením státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce podle § 47 odst. 4 a § 55 odst. 1 zákona. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce, jsou-li podle čl. 19 odst. 7 konány v jednom dni, nebo den, kdy byla po vykonání státní doktorské zkoušky vykonána obhajoba disertační práce.

  2. Studium se dále ukončuje: 

a)     zanecháním studia na vlastní žádost podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona, a to dnem, kdy je doručeno písemné prohlášení o zanechání studia fakultě,

b)    na návrh oborové rady nebo školitele, nesplní-li student požadavky vyplývající ze studia v programu k poslednímu dni zápisu do dalšího semestru  (čl. 10). Studium bude ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, a to dnem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci,

c)     pokud student neukončí řádně studium v programu během doby  stanovené tímto řádem. To se posuzuje jako nesplnění požadavků vyplývajících z programu podle studijního a zkušebního řádu (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona), 

d)    vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona a v souladu  s ustanoveními disciplinárního řádu fakulty, a to dnem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci,  

e)     odnětím akreditace nebo zánikem akreditace programu podle § 56 odst. 1 písm. c) a d) zákona, a to dnem stanoveným v § 56 odst. 2 zákona.

  1. Absolventu programu se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem).

  2. Absolvent programu obdrží vysokoškolský diplom, ve kterém je uveden přiznaný akademický titul a vysvědčení o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce. Vysokoškolský diplom obdrží zpravidla při slavnostní promoci.

Článek 17

Státní doktorská zkouška

  1. Podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je splnění všech povinností stanovených podle čl. 8 odst. 2 písm. a) až h) tohoto řádu. Student je povinen přihlásit se ke státní doktorské zkoušce v semestru, ve kterém splní všechny tyto povinnosti, nebo v semestru následujícím. Termín konání státní doktorské zkoušky navrhuje oborová rada a stanoví děkan na ten semestr, pro který podal uchazeč přihlášku ve stanovené lhůtě.

  2. Státní doktorská zkouška se koná před komisí pro státní doktorské zkoušky, kterou jmenuje na návrh oborové rady děkan. Členy komise mohou být pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty. Předsedu komise jmenuje rektor. Komise je nejméně pětičlenná, nejméně dva členové komise nejsou v pracovním poměru k MU. Jedním z členů komise je školitel. Nejméně jeden člen komise je z řad odborníků jmenovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

  3. Státní doktorská zkouška se koná v českém jazyku nebo v jazyku obvyklém pro vědecké publikace v příslušném oboru a schváleném oborovou radou.

  4. Komise pro státní doktorské zkoušky je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna většina jejích členů oprávněných hlasovat včetně předsedy, a nejméně jeden z přítomných členů není v pracovním poměru k MU.

  5. Pro jednotlivé programy mohou být jmenovány stálé komise pro státní doktorské zkoušky na dobu trvání akreditace programu.

  6. O výsledku zkoušky jedná komise pro státní doktorské zkoušky na neveřejném zasedání a rozhoduje tajným hlasováním většinou přítomných členů komise; školitel není oprávněn hlasovat. Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí slovy: „prospěl(a)“ nebo „neprospěl(a)“.

  7. Neprospěl-li student u státní doktorské zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh oborové rady tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. Do termínu opakované státní doktorské zkoušky může děkan studentovi přerušit studium. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 15 odst. 3.

  8. Když se student nedostaví bez omluvy ke státní doktorské zkoušce a když děkan neuzná případnou dodatečnou omluvu, pak je to posuzováno jako hodnocení neprospěl(a).

  9. Státní doktorská zkouška je veřejná.

Článek 18

Disertační práce

  1. V disertační práci student předkládá výsledky, které získal v průběhu studia v programu. Školitel spolu s vedoucím pracoviště odpovídají za to, aby studentovi byly poskytnuty všechny podmínky potřebné pro splnění požadavků programu.

  2. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Podrobné požadavky na publikaci výsledků a na rozsah disertační práce stanovují oborové rady. Za disertační práci může být uznán i soubor publikací nebo do tisku již přijatých rukopisů k danému tématu, které student opatří úvodem a komentářem.

  3. Disertační práce musí mít tyto náležitosti:

a)     musí být předložena k obhajobě v českém nebo anglickém nebo případně dalším jazyku obvyklém v příslušné disciplině a stanoveném oborovou radou v podmínkách programu. Jiný jazyk je možný se souhlasem oborové rady. Text disertační práce   musí být  po gramatické a slohové stránce na dobré úrovni.

b)    na titulní straně disertační práce student uvede, kde byla vypracována a kdy byla dokončena. Disertační práce musí být vytištěna, rozmnožena a svázána nebo v případě souboru publikací vhodně upravena. Disertační práce má rozměr A4 a musí být předložena v kvalitní grafické úpravě.

Disertační práce se předkládá ve třech vyhotoveních a jedenkrát v elektronické verzi na nepřepisovatelném mediu. Vyžádá-li si to výslovně oborová rada, předloží uchazeč práci ve čtyřech vyhotoveních. Předkládá-li student k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na níž se autorsky podílel, musí být v disertační práci zřetelně vyznačeny ty její části, které zpracoval student. Zároveň připojí prohlášení spoluautorů, potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl. Po obhajobě musí být jeden výtisk disertační práce uložen v jedné z knihoven MU a její elektronická podoba v archivu, který je součástí IS MU.

Článek 19

Obhajoba disertační práce

  1. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je buď

a)     složení státní doktorské zkoušky s hodnocením „prospěl(a)“,  nebo

b)    současné podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce.

Přihlášku podává uchazeč děkanovi prostřednictvím proděkana odpovědného za organizaci doktorského studia. Součástí přihlášky jsou tři, respektive čtyři, výtisky disertační práce (čl. 17 odst. 3 písm. b)), autoreferát, seznam dosud publikovaných prací a odborný životopis. Rozsah, formu a počet výtisků autoreferátu včetně dalších náležitosti určí a zveřejní oborová rada. O podání přihlášky k obhajobě informuje uchazeč svého školitele. Termín obhajoby disertační práce na návrh oborové rady stanoví děkan na období toho semestru, pro který uchazeč podal přihlášku ve stanovené lhůtě.

  1. Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajoby disertačních prací, kterou jmenuje na návrh oborové rady děkan. Členy komise mohou být pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty. Předsedu komise jmenuje rektor. Komise je nejméně pětičlenná. Jejími členy jsou nejméně dva oponenti. Nejméně dva členové komise, z toho nejméně jeden oponent,  nejsou v pracovním  poměru k MU. Jedním z členů komise je školitel. Školitel nesmí být předsedou komise, ani oponentem. Nejméně jeden člen komise je z řad odborníků jmenovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

  2. Obhajoba disertační práce se koná v českém jazyku nebo v jazyku obvyklém pro vědecké publikace v příslušném oboru a schváleném oborovou radou.

  3. Oponent vypracuje posudek, ve kterém zhodnotí kvalitu disertační práce, vlastní přínos studenta, jeho schopnost samostatné činnosti ve výzkumné oblasti a rovněž posoudí její jazykovou a formální úroveň. Student má právo být seznámen s posudky nejméně týden před obhajobou.

  4. Komise pro obhajobu disertační práce je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů oprávněných k hlasování včetně předsedy, z toho alespoň jeden člen je oponent a alespoň jeden z přítomných není v pracovním poměru k MU. O výsledku jedná komise na neveřejném zasedání a rozhoduje tajným hlasováním většinou přítomných členů komise; školitel není oprávněn hlasovat. Obhajoba disertační práce se hodnotí slovy: „obhájil(a)“ nebo „neobhájil(a)“.

  5. V případě ukončení obhajoby disertační práce s hodnocením „neobhájil(a)“ má student právo obhajobu opakovat, a to pouze jednou. Děkan na návrh oborové rady stanoví termín opakování a komise pro obhajobu disertační práce podmínky opakování. Termín musí být stanoven nejpozději na období následujících dvou semestrů. Podmínky pro opakování je komise povinna stanovit nejpozději do jednoho měsíce po termínu konání neúspěšné obhajoby. Do termínu opakované obhajoby může děkan studentovi přerušit studium. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 15 odst. 3. 

  6. Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce se mohou konat v jednom dni. V tomto případě je jmenována jedna komise, splňující podmínky pro složení komise pro státní doktorské zkoušky i komise pro obhajobu disertační práce.

  7. Obhajoba disertační práce je veřejná.

Článek 20

Práva a povinnosti studenta

  1. Práva a povinnosti studenta upravuje zákon, vnitřní předpisy MU a tento řád.

  2. Student má právo navrhnout svého školitele a téma disertační práce.

  3. Student je oprávněn podávat návrhy a stížnosti školiteli, vedoucímu pracoviště, předsedovi oborové rady, děkanovi a určenému proděkanovi pro studium v programu. Student má právo žádat o změnu školitele, o změnu tématu disertační práce i o změnu pracoviště. Rozhodnutí o těchto změnách je v pravomoci určeného proděkana po předchozím vyjádření předsedy oborové rady.

  4. Žádost o přezkoumání rozhodnutí podává student orgánu, který rozhodnutí vydal, a to do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Je-li tímto orgánem děkan, může sám pouze žádosti vyhovět a rozhodnutí zrušit nebo změnit. V opačném případě postoupí žádost rektorovi.

  5. Rektor na základě žádosti podle odstavce 2 změní nebo zruší rozhodnutí, je-li v rozporu s právními předpisy, s vnitřními předpisy MU nebo fakulty.

Článek 21

Mimořádné prostředky

  1. Děkan nebo rektor je oprávněn udělit studentovi na jeho žádost výjimku z ustanovení tohoto řádu. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

  2. Studentům, jejichž zdravotní stav je příčinou trvalých omezení některých činností souvisejících s jejich studiem, může děkan na jejich žádost poskytnout úlevy při plnění požadavků tohoto řádu. Na základě posouzení žádosti stanoví děkan konkrétní postup při plnění podmínek řádu. Takto poskytnuté úlevy nejsou výjimkou z ustanovení tohoto řádu ve smyslu odstavce 1.

Článek 22

Přechodná ustanovení

  1. Rektor může stanovit výjimky z tohoto řádu pro akademický rok 2004/2005.

  2. Pokud IS MU není upraven v plném rozsahu pro jeho využití v anglickém jazyku, může student požádat určeného proděkana o poskytnutí pomoci zaměstnance  děkanátu.

Článek 23

Platnost a účinnost

  1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 15. února 2002 pod č. j. 13 135/02-30.

  2. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem MU dne 7. června 2004.

  3. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

  4. Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2004.

 

 

Jiří Zlatuška, CSc., v. r.

rektor

starší verze Studijního a zkušebního řádu