Jednou ze závažných povinností každého vedení MU v čele s rektorem bylo zajistit pro univerzitu příznivé materiální zázemí odpovídající významu a potřebám školy. Byli jsme však vždy institucí prakticky pouze finančně závislou na státu a tím byly do jisté míry vymezeny i naše možnosti. Konečný výsledek byl významně ovlivněn iniciativou a schopností vedení univerzity a ochotou společnosti skutečně podporovat rozvoj vzdělanosti. Tento dialog z pohledu historie nedopadl pro nás dobře a jsme své univerzitě hodně dlužni. MU se téměř v každém období chovala velmi skromně, což jí sice může sloužit ke cti, ale na vahách vždy budou okamžité možnosti státu a naše odpovědnost za budoucí vzdělanost a tedy i za prosperitu společnosti (tato souvislost je někdy zpochybňována, ale stačí pohlédnout na kteroukoliv dlouhodobou korelaci mezi investicemi do vzdělání a ekonomickou úrovní). Přiznávám, že s určitou závistí, za což se omlouvám, musím konstatovat ohromné rozdíly v nemovitém majetku u jednotlivých našich vysokých škol, které nabyly jak v období mezi světovými válkami, tak v době čtyřicetiletého temna. Je to rovněž výsledek iniciativy a spolupráce vedení těchto škol s podporou státu v dobrém i špatném.

Na přelomu roku 1989/1990 patřila MU k relativně velmi chudým a málo se rozvíjejícím vysokým školám. Před novým vedením byl úkol začít s proměnou školy v demokratickou, dynamicky se rozvíjející univerzitu evropského formátu. Přes nutnou soustředěnost na zcela bazální změny se podařilo získat některé nové budovy, začít s jejich postupnou rekonstrukcí a zlepšovat celkovou infrastrukturu. V období 1990-1992 byla učiněna některá rozhodnutí, která významně ovlivnila další rozvoj univerzity. Vznikla nová Ekonomicko-správní fakulta, současně byl i zamítnut návrh na obnovení Farmaceutické fakulty. Původní plán výstavby kampusu ze šedesátých let na cca 70 ha v Bohunicích byl redukován na polovinu plochy, t.j. cca 35 ha. Byl zahájen dialog na hledání optimální varianty.

Od roku 1992 se mohla stavební činnost na MU rozšířit díky relativně příznivé ekonomické i politické situaci. Dostali jsme se však do období, kdy vzrostla konkurence mezi vysokými školami, které prakticky všechny měly velmi náročné představy o svém rozvoji. Bohužel chyběla jakákoliv koncepce státu a investice byly přidělovány spíše pod politickým tlakem se všemi průvodními znaky špatně fungující byrokracie. V této situaci přijalo vedení MU dlouhodobou koncepci svého rozvoje, kde hlavní prioritou byla sice výstavba kampusu pro Lékařskou a Přírodovědeckou fakultu, ale s časovým posunem do období kolem roku 2000. Ostatní fakulty se měly rozvíjet v lokalitách, kde historicky sídlily. Pragmaticky byla pozornost soustředěna na rychlou výstavbu a rekonstrukci méně nákladných akcí ve prospěch těch fakult, které byly ve svízelné situaci. V té době to bylo asi jediné možné řešení a navíc jsme si byli jisti, že naše představy o vybudování celého kampusu těsně po roce 2000 jsou reálné. Svoji roli v tom určitě sehrál i optimismus začátku devadesátých let, kdy jsme se všichni těšili na neustálý růst HDP, na brzký vstup do EU a celkovou ekonomickou prosperitu.

V této koncepci rozvoje byly poměrně rychle uspokojeny požadavky Pedagogické fakulty, Právnické fakulty, Fakulty informatiky a Ekonomicko-správní fakulty, u kterých je situace téměř stabilizována na řadu let dopředu. U Filozofické fakulty zbývá dobudovat knihovnu, s jejíž výstavbou se již začalo. Fakultě sociálních studií se dostalo minimálního prostorového řešení s definitivou až v souvislosti s dobudováním UKB. Bohužel, dvě experimentálně nejnáročnější fakulty, Přírodovědecká a Lékařská, jsou v nejhorší situaci, s nadějí v definitivní řešení v novém kampusu. Shodou okolností tyto dvě fakulty velmi výrazně a příznivě ovlivnily současný, relativně přijatelný stav na zbývajících fakultách svojí trpělivostí a ekonomickou výkonností.

Realizace a příprava výstavby kampusu v Bohunicích se ukázala jako daleko složitější a náročnější než předcházející dílčí úkoly. V dialogu s Lékařskou fakultou a Přírodovědeckou fakultou poměrně snadno vznikla a byla odsouhlasena představa o koncepci UKB. Bylo to vybudování budov pro všechny pracoviště Lékařské fakulty, pro pracoviště Přírodovědecké fakulty těch oborů, které se dynamicky rozvíjejí a jsou přírodovědeckým základem, blízkým lékařským vědám, tedy převážně chemické a biologické disciplíny. K tomu samozřejmě patří příslušná infrastruktura pro studenty, jako jsou koleje a menzy. Zásadní výhodou je návaznost na největší Fakultní nemocnici v Brně a možnost propojení příbuzných oborů obou fakult. Postupně se k tomuto zadání přidalo i vybudování sportovišť' a budov pro vznikající Fakultu sportovních studií.

Základem každé výstavby jsou pozemky. V této části přípravy s námi historie, ale i naše nezkušenost, sehrály komplikovanou partii. Od šedesátých let bylo s územím v Bohunicích v rozloze 70 ha počítáno pro rozvoj univerzity. Na začátku devadesátých let pod vlivem zejména majetkových komplikací se souhlasem vedení MU bylo toto území zmenšeno asi na polovinu. Zůstala však zachována ta nejcennější část. Do roku 1990 bylo vlastnictví velmi ideologickým pojmem. Později v období transformace začala být ctěna vlastnická práva, ale současně docházelo k podivným rozhodnutím. V našem případě bylo 20 ha ve vlastnictví státu s právem užívání FNB. Složitým jednáním s nemocnicí, za přispění města Brna a po definitivním souhlasu Ministerstva zdravotnictví, byly tyto pozemky bezplatně převedeny do vlastnictví MU až v závěru roku 1998. Všem účastníkům tohoto procesu je nutné poděkovat za pochopení a vstřícnost. Zbývajících 15 ha bylo pod správou Pozemkového fondu ČR. Podle tehdejších pravidel nemohly být tyto pozemky převedeny do vlastnictví státu, tedy ani univerzity. Teoretická možnost směny za pozemky města se neuskutečnila, protože nebyla nalezena ekvivalentní náhrada, se kterou by PF ČR souhlasil. Jedinou realistickou cestou bylo nalezení soukromého subjektu, který by PF ČR nabídl své pozemky výměnou a souhlasil s břemenem, že toto území bude využito pouze ve prospěch MU. Toto se nakonec podařilo. Otevřenou otázkou je pokus o vykoupení části pozemku, které s naším kampusem souvisejí a který byl prodán PF ČR za nejasných okolností jinému soukromému subjektu. Není vyloučena ani možnost postupného získávání dalších, dnes již soukromých pozemků v sousedství kampusu, s cílem vytvoření rezervy pro další výstavbu MU.

Trvalo poměrně dlouhou dobu, než se nám podařilo velmi podrobně konkretizovat požadavky všech pracovišť obou fakult. Nebyl to snadný úkol i v souvislosti s tím, že v univerzitní veřejnosti byla stále živá skepse k podobným akcím, které končily nezdarem v šedesátých létech. Z těchto fakultních představ byla zpracována první nezávazná architektonická představa o budoucí podobě UKB. Současně s touto přípravou se podařilo získat budovy bývalého Ústavu zdravotnické techniky v bezprostřední blízkostí FNB, ze kterých mělo vzniknout Morfologické centrum sdružující anatomii (MU), patologii (FNB) a soudní lékařství. Vzhledem ke zcela protichůdným představám a zájmům jednotlivých institucí tato koncepce vzala za své. Rekonstrukce těchto budov ve prospěch Lékařské fakulty již začala. Tím byla zahájena postupná výstavba UKB.

Dalším logickým krokem bylo vypsání mezinárodní architektonické soutěže na celý kampus, to znamená na školskou část a celou infrastrukturu. Tato soutěž byla úspěšně vyhodnocena koncem roku 2000 a máme tedy zcela jasné představy o architektonicko-urbanistickém řešení celého UKB. Výstava, pořádaná na závěr soutěže, představila vítěze i další oceněné i neoceněné návrhy včetně ukázek historie výstavby MU i představy o univerzitním kampusu ze šedesátých let.

Paralelně se nám podařilo vlastními silami sestavit studii proveditelnosti, která dává představu o schopnosti MU provozovat nově vznikající kampus. Vycházeli jsme z možností a plánů fakult nárůstu posluchačů i tvůrčího výkonu. Máme dlouhodobou zkušenost s ekonomickým chováním fakult i zkušenosti s krátkodobým odhadem dalšího vývoje. Při docela konzervativních odhadech lze říci, že MU bude schopna nový kampus finančně zabezpečit. Otevřenou otázkou zůstává, kolik vlastních prostředků bude MU schopna uvolnit pro přímou podporu investičních nákladů. Jsme si dobře vědomi obtížnosti prognózy některých parametrů na delší dobu. Tato studie proveditelnosti by měla být i základem pro získání úvěru k rychlé výstavbě UKB, kde konečným cílem je rok 2006.

V historii přípravy a budování nového kampusu bude vždy skryto značné úsilí o realizaci jednotlivých kroků. Za tím vším jsou hodiny a hodiny jednání se všemi odpovědnými a zainteresovanými institucemi a jednotlivci. Za tím vším je současně řada proher i řada částečných vítězství. Snad lze konstatovat, že dosud nikdy nebyla dovedena realizace UKB tak daleko a snad lze vyjádřit naději, že při dostatečném úsilí a nasazení bude kampus vybudován a tím zajištěn rozvoj MU na dlouhá léta. Bude tak i splacen dluh vůči studentům a učitelům naší Almae matris.

Prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc.