Kapitola III.
Pracovněprávní vztahy
Pracovněprávní vztahy jsou společenské vztahy, v nichž jeho subjekty (účastníci), vystupují jako nositelé subjektivních práv a subjektivních povinností stanovených normami pracovního práva. Jsou to právem upravené vztahy subjektů, které vznikají v souvislosti s jejich účastí v pracovním procesu.
Nezbytnými prvky pracovněprávního vztahu, jehož prostřednictvím dochází k realizaci objektivního práva, jsou jeho subjekty, objekt a obsah.
Subjekty pracovněprávních vztahů rozumíme jejich účastníky, kteří v jejich rámci vystupují jako nositelé subjektivních práv a subjektivních povinností. Právní úprava vždy vymezuje, kdo a za jakých podmínek může být účastníkem pracovněprávních vztahů.
Obsah pracovněprávního vztahu je tvořen vzájemnými právy a povinnostmi, které vznikají mezi účastníky tohoto vztahu. V oblasti pracovněprávních vztahů se může jednat o vzájemná práva a povinnosti, které mají různý právní základ.
Především se jedná o práva a povinnosti, které mají volní základ, tj. vznikají na základě právního úkonu účastníků pracovněprávního vztahu. Dále jde o práva a povinnosti, které smluvní základ nemají, jsou obsaženy jako kogentní (závazná) pravidla v normách pracovního práva a stávají se automaticky součástí obsahu pracovněprávního vztahu, jakmile tento pracovněprávní vztah vznikne. Jejich působení účastníci pracovněprávního vztahu nemohou nijak vyloučit nebo změnit (např. ustanovení týkající se ochrany před rozvázáním pracovního poměru, zákazy výpovědi, zákazy prací pro určité kategorie zaměstnanců apod.).
Objektem (předmětem) pracovněprávního vztahu je to, ohledně čeho subjekty pracovního práva vstoupily do konkrétního pracovněprávního vztahu, cíl, ke kterému směřuje chování účastníků pracovněprávního vztahu.
Druhy pracovněprávních vztahů
Obecně uznávaným kritériem pro rozlišování jednotlivých pracovněprávních vztahů je objekt (předmět) těchto vztahů.
Z tohoto hlediska dělíme pracovněprávní vztahy na:
individuální pracovněprávní vztahy
kolektivní pracovněprávní vztahy
Individuální pracovněprávní vztahy jsou ty právní vztahy, které vznikají mezi zaměstnancem, kterým je vždy fyzická osoba, na straně jedné a zaměstnavatelem, kterým může být osoba právnická nebo osoba fyzická, na straně druhé, v souvislosti s účastí na pracovním procesu. Mezi individuální pracovněprávní vztahy však řadíme i vztahy další, tj. ty, které vytvářejí předpoklady pro vznik pracovněprávního vztahu, jakož i ty, které pracovněprávní vztahy upevňují a chrání.
Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou vztahy vznikající mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem.
Individuální pracovněprávní vztahy můžeme dále rozdělit na:
individuální pracovněprávní vztahy základní, jejichž prostřednictvím se přímo realizuje pracovní proces a
individuální pracovněprávní vztahy související, které vytvářejí předpoklady pro realizaci základních pracovněprávních vztahů, chrání základní pracovněprávní vztahy před jejich porušením a postihují případy porušení základních pracovněprávních vztahů.
Základními pracovněprávními vztahy jsou:
pracovní poměr
právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce)
Odvozenými pracovněprávními vztahy jsou:
právní vztahy v oblasti zabezpečení práva na zaměstnání
kontrolní vztahy vznikající při kontrole nad dodržováním pracovněprávních předpisů a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.