Klikněte myší na správnou odpověď
A. Základní práva a povinnosti subjektů pracovního
poměru
-
konkretizuje zaměstnavatel svými pokyny
-
zaměstnavatel je povinen přidělovat
zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy
-
zaměstnanec je povinen vykonávat osobně
sjednanou práci podle pokynů zaměstnavatele ve stanovené pracovní době a
dodržovat pracovní kázeň
-
vyplývají pro zaměstnance z kogentních
právních předpisů (např. o BOZP), se kterými byl řádně seznámen
-
musí být podrobně uvedeny v pracovním řádu
a kolektivní smlouvě
B. Pracovní podmínky
-
jsou souborem právních norem, které působí
na zaměstnance při práci.
-
základem právní úpravy pracovních podmínek
jsou čl. 28, 29 a 31 Listina základních práv a svobod
-
je povinen vytvářet zaměstnavatel tak, aby
umožňovaly bezpečný výkon práce
-
vytvářejí odbory podle kolektivní smlouvy
-
je zaměstnanec povinen dodržovat jako
součást pracovní kázně
C. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - I
-
je BOZP souhrnem práv
a povinností jak účastníků pracovního procesu, směřující k zajištění
BOZP, tak orgánů pověřených dozorem nad touto oblastí
-
plní funkci
preventivní, alimentační a reparační
-
je souborem
povinností zaměstnavatele a tomu odpovídajících práv zaměstnance,
jejichž smyslem je ochrana zdraví zaměstnance
-
znalost právních
předpisů k zajištění BOZP může zaměstnavatel pravidelně ověřovat formou
přezkoušení zaměstnanců
-
zaměstnanec má právo
odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a
závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví
D. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - II
-
za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o
BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních
řízení v rozsahu svých funkcí a tyto úkoly jsou rovnocennou a
neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností
-
zaměstnavatel nesmí připustit, aby
zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho
schopnostem a zdravotní způsobilosti
-
zaměstnavatel je povinen určit tzv.
nekuřácká pracoviště, na kterých nesmějí pracovat kuřáci
-
zaměstnavatel je povinen zajistit všem
zaměstnancům stravování v souladu se zásadami zdravé stravy
-
zaměstnanec je povinen podrobit se na
pokyn příslušného odborového orgánu zjištění, zda není pod vlivem
alkoholu nebo jiných návykových látek
E. Pracovní doba
-
začátek a konec pracovní doby stanoví
zaměstnavatel v dohodě s úřadem práce a orgány samosprávy tak, aby byla
zajištěna plynulost dopravy do zaměstnání
-
délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin
týdně, pokud není kolektivní smlouvou stanovena pracovní doba delší
-
pracovní doba je doba, v níž je
zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnance práci
-
pracovní doba je doba, po kterou
zaměstnanec pro zaměstnavatele skutečně vykonává práci
-
o rozvržení týdenní pracovní doby
rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem
F. Práce přesčas
-
práce přesčas je práce, kterou vykonává
zaměstnanec na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad
stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného
rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn
-
prací přesčas je každá práce konaná nad
rámec stanovené pracovní doby
-
práci přesčas může zaměstnavatel nařídit
zaměstnanci kdykoliv to vyžaduje jeho provozní potřeba
-
nařízená práce přesčas může činit nejvýše
150 hodin ročně; se souhlasem úřadu práce až 180 hodin ročně
-
do počtu nejvýše přípustné práce přesčas
v roce se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto
náhradní volno
G. Pracovní pohotovost
-
pracovní pohotovost je časový úsek mimo
pracovní dobu, kdy zaměstnanec nekoná práci, nemusí se ani zdržovat na
pracovišti, je však zaměstnavateli k dispozici pro případ potřeby
-
je časový úsek, kdy zaměstnanec nepracuje,
ale zdržuje na pracovišti a je připraven k výkonu práce, pro případ, že
určitý pracovní úkol nebude možno zajistit jiným zaměstnancem
-
za dobu pracovní pohotovosti přísluší
zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
-
pracovní pohotovost nelze nařídit
zaměstnanci pečujícím o nezaopatřené dítě ve věku do 15 let
-
pracovní pohotovost, při které nedojde
k výkonu práce, se nezapočítává do pracovní doby
H. Přestávky v práci
-
je zaměstnavatel
povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách
nepřetržité práce
-
je zaměstnavatel
povinen zaměstnanci poskytnout v případě zvýšené únavy, zapříčiněné
působením pracovního procesu
-
je zaměstnavatel
povinen zaměstnanci poskytnout v případech stanovených kolektivní
smlouvou nebo vnitřním předpisem
-
činí
nejméně 30 minut; kratší přerušení práce se za přestávku nepovažuje
-
v kolektivní smlouvě
může být stanoveno, že se poskytuje zaměstnancům přestávka na oběd,
která se započítává do pracovní doby
I. Dovolená
na zotavenou
-
dobu čerpání
dovolené určuje zaměstnanec v souladu se svými potřebami; musí ji však
oznámit zaměstnavateli nejméně týden předem
-
dobu čerpání dovolené
určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím
souhlasem příslušného odborového orgánu
-
může
být určena pracovní smlouvou
-
může
být prodloužena u zaměstnavatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost
o další týdny kolektivní smlouvou
-
se krátí
zaměstnanci, který v době čtyř týdnů před nástupem dovolené zameškal
neomluveně nejméně jednu směnu
J. Pružná pracovní doba
znamená, že:
-
zaměstnanec
rozhoduje o rozvržení (začátek, konec, průběh) pracovní doby sám, podle
svých vlastních potřeb
-
zaměstnanec určuje
nástup a konec pracovní doby v rámci tzv. „volitelné pracovní doby“; o
zbývající části pracovní doby (tzv. „pevná pracovní doba“) rozhoduje
zaměstnavatel
-
v jednotlivých
týdnech určuje délku směny zaměstnanec sám; v měsíčním průměru však
nesmí týdenní pracovní doba přesáhnout 40 hodin
-
zaměstnanec musí
odpracovat určitou část pracovní doby (tzv. pevná pracovní doba)
v průběhu kalendářního týdne; ostatní část pracovní doby odpracovat
nemusí
-
zaměstnanec
volí sám nástup do zaměstnání, odchod ze zaměstnání, přestávky v práci a
celkovou délku každé směny v rámci stanoveném kolektivní smlouvou
K. Zvláštní pracovní podmínky
-
osobou se změněnou pracovní schopností je
občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně
omezenou možnost pracovního uplatnění
-
osobou se změněnou pracovní schopností
jsou osoby, o kterých rozhodl příslušný úřad práce, že jsou takovými
osobami
-
osobou se změněnou pracovní schopností je
vždy poživatel částečného invalidního důchodu
-
osobou se změnou pracovní schopností je
občan, který podle lékařského posudku trpí chorobou uvedenou v seznamu
chorob z povolání
-
osobou se změněnou pracovní schopností je
občan, který podle lékařského posudku nemůže vykonávat dosavadní práci
L. Zaměstnavatel je povinen
-
vytvářet v dohodě s úřadem práce pracovní
místa vhodná pro zaměstnávání žen a těhotných žen
-
vyhrazovat v součinnosti s úřadem práce
pracovní místa zvláště vhodná pro osoby se změněnou pracovní schopností
-
uzavřít pracovní smlouvu s mladistvým,
který mu byl doporučen úřadem práce na pracovní místo, kde by byla
využita jeho kvalifikace
-
zaměstnávat ženy ve výši povinného podílu
na celkovém počtu svých zaměstnanců
-
přednostně obsazovat místa uvedená
v seznamu volných pracovních míst vyhrazených pro občany se změněnou
pracovní schopností těmito občany
|